Re: Falešná hra s veřejným míněním.

K té elektřině:

Zajímavý rozhovor z roku 2014 s Radkou Lindourkovou, která jezdí do Afriky za domorodými kmeny.
Její názor na pomoc Africe je podložen její osobní zkušeností.

https://magazin.aktualne.cz/mlada-ceska-u-domorodcu-v-africe-chteli-se-porad-zenit/r~79fd06a8f58611e38fdc0025900fea04/

A.cz: Kde vidíte hlavní problém Afriky, že se nemůže vymanit z bídy a zaostalosti, navzdory dlouhým rokům pomoci či různým startovacím projektům? A touží vlastně Afrika po našich projektech?

Některé projekty měly sice snahu pomoci rozvíjejícím se zemím, ale spíše řešily problémy Afriky za Afriku, a to dost dlouho na to, že dnes se Afričané nedokážou postarat sami o sebe. Výsledkem takové pomoci je národ závislý na pomoci jiných států a národů.

A.cz: V praxi to pak vypadá jak?

Výstižně o startovacím projektu vypovídá dokument Martina Marečka Pod sluncem tma. Dva Češi jsou vysláni do jedné vesnice v Zambii, aby zde pomohli s elektrifikací. Nainstalují solární systém, před odjezdem zadají instrukce a zanechají je místním k užívání. Když se po letech vrátí, najdou veškeré vybavení kvůli nešetrnému a neúčelnému zacházení v tristním stavu. Většina věcí je buď rozkradená, nefunkční nebo v případě akumulátorů těsně před výbuchem.

Dokument ukazuje na úskalí rozvojové pomoci, kde není neochota západní civilizace investovat, ale odlišná mentalita Afričanů, kteří nechápou, že jim bílí cizinci znovu nezajistí ony ztracené a zničené věci a že je již dál nehodlají podporovat.

My máme dvě stě dvacet voltů k dispozici na každém kroku a je to pro nás všední samozřejmost. V zambijské vesnici však nikdy žádná elektřina nebyla. České nainstalované solární panely byly pro místní absolutně nepochopitelný technologický skok. Realizace projektu působí ve finále absurdně a místy nabývá dojmu, že je jim elektřina z naší strany vnucována.