| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Diskuze : Drbárny : Drbárna o Norsku

Soutěžte s DINO.cz!

Vyhrát můžete řadu pěkných cen pro vaše děti: digitální hru, sadu na výrobu slizu, sponky Barbie a jiné.

  (?)
 Názory 110 z 32589  [Dalších 32579 >>]
Yanull & 2 15067
4.11.2018 19:13:36
OMG, ten emocionálny kripel je tu zas ??~8~
cizinka1 56285
1.11.2018 14:19:51
Hany, to da rozum, ze kazdy argument staci dle ohledu na jeho vahy, relevanci ke hlavni pointe kauzy a nalezum, ktere se te hlavni pointy tykaji, a tak i schopnosti zvratit finalni vysledek.
cizinka1 56285
1.11.2018 14:16:50
Jeste odpovim Kat, jak se ptala, jak je to s vyhrou pani Jansen, a zda ty odskodne nejsou smesne malo.

Lepsi nez dratem do oka - pani Jansen puvodne chtela, aby ji bylo priznano vice schuzek s dcerou, ale soud svuj nalez formuloval s ohledem na to, ze riziko unosu a nasledne ujmy diteti je realni (tim podporilo nazor norskych soudu), proto primerene unosne (pro zajisteni bezpeci) by byly ty ctyri schuzky rocne o kterych bylo rec v prvnim rozsudku krajske komise. Takze pani Jansen muze si ten rozsudek si vzit ke krajske komisi, ta bude snad cela stastna z toho, ze jeji prvni analyza byla uznana za spravnou, a, pokud se veci nezmenili, snad i ty asistovane schuzky obnovi.
*Hany 30864
1.11.2018 14:14:18
Advokáti nestačí, ti nemůžou dokázat, že ve spisu jsou lži. U jednoho případu se to povedlo, ale tam byli na straně rodičů lékaři, kteří se o dítě nepřetržitě starali a verzi sociálky odmítli.
cizinka1 56285
1.11.2018 14:09:51
Hany, na to rodice maji advokaty, stejne jako Eva M.
cizinka1 56285
1.11.2018 14:09:06
Hany, jeste reakce na neco, co zde nakupilo a za reakci stoji. K tomu poradu v televizi NRK, citujes duvody odebrani:

""je tam uvedené, že matka podle BV potřebovala pomocná opatření, která odmítla dobrovolně přijmout a to byl hlavní důvod odebrání takovým způsobem."

"Prý matka není "emočně kompetentní", to je oficiální důvod."

"Projevilo se to prý během domovní prohlídky, která byla den před odebráním."

To je takova ruscakovina (ze mu porad veris). Z toho poradu je celkem jasny, ze ten duvod odebrani deti tam neni zminen, at kvuli skryti identity deti, anebo kvuli tomu, ze reporteri nemeli dostatek informaci anebo kvuli tomu, ze to jednoduse nebylo pointa. Pani mela jakesi (nezminene) problemy s detmi, predchozi setreni ukazalo, ze ty problemy ma, ale zeby s pomoci socialky (nespecifikovano jakou), byla by dost dobtry rodic. Matka pomoc odmitla, prisla kontrola, ktera zjistila, ze matka nema dostatek emocnich kompetenci (ale nebylo receno na co). Stacilo to na predbezne opatreni akutni odebrani, nestacilo to pak pred soudem, ktery bezkompromisne naridil deti vratit s tim, ze duvody nebyli dost silne k odebrani. Pointa toho vseho nebyl duvod odebrani, ale stres, ktery detem akutni odebrani zpusobuje a zneuziti drastickeho prostredku v tomto konkretnim pripade. Zkratka, evergreen norskych debat, jak jsem jiz vam psala nekde v lete. U poradu uvedena statistika ukazuje, ze cislo akutnich zasahu stouplo na vrchol v r. 2012 a od doby verejne debaty klesa dolu a pocet zasahu je mensi nez v letech, kdy zacalo stoupat (pocet deti ale stejny).

Co bych podotkla, zde je videt, jak norskou spolecnost pohorsilo nedbani na nazor te holky "Marie" a zde byla ta nova pointa: ze akutni zasah nehen deti vystresoval, ale i vystavil je pocitu bezmoci. Ovsem Marie, jako bezne norske dite, byla velice dobre poucena o svych pravech, jeji psani uradum se nezantrocilo ani u BV a bylo zverejneno.

Druha vec zajimava v kontextu nasich drivejsich debatech je ta, ze Marie po celou dobu byla v telefonickym kontaktu s matkou, nikdo ji v tom neomezoval. Kdyz matka vyhrala soud, sama ji to oznamila zavolanim. Tolik k tomu, ze mi nekdo chtel minule nakukat, za vsechny odebrane deti v Norsku maji rezim asitovaneho styku s rodici.
*Hany 30864
1.11.2018 13:55:08
Eva M. má k dispozici záznamy ze schůzek, které se hrubě rozcházejí s tím, co má nahrané. A nahrála si to zjevně proto, že nešlo o první případ.

Takže Norové si do spisu můžou nalhat, co jim slina pod jazyk přinese, hlavně když to poškodí matku a vyzdvihne pěstouny.
cizinka1 56285
1.11.2018 13:38:13
Prave tahle zverejnena informace, dle meho nazoru, velice osvetluje jadro pudla ve sporu. Kdybychom divali z perspektivy ditete v tomto konkretnim veku a situaci, pristup socialky je pro nej citlivy a dost pravdepodobne potrebny: to dite zkusilo dost jiz od tehotenstvi a melo dost duvodu vnimat matku jako osobu hostilni, naposleze i proto, ze napadala osobu, kterou povazovalo za svoji maminku. Nebylo by dobry ho nechat s ni bez bezpecneho zazemi a empaticka osoba by to nechtela provest ani steneti. Kdyz se pise, ze matce chybi empatie a pochopeni pro potreby ditete, neni to abstraktni vytka, v tomhle pripade opravdu ne. Kdybychom se ridili principem ochrany ditete „predni je zajem ditete”, doposud vse dobre.

Lze ovsem spolu s disentujicimi soudci klast otazku, zda ta podpora pro navazani vazby mezi ditetem a matkou nebyla pak spise iluzorni, to jest zda neslo o latku, kterou pro tuto zenu neslo prekonat. Oni to tak doslova neargumentuji, dale jsou uvahy moje. Je primerene ocekavat miru empatie a socialnich dovednosti od osoby v pozici S.-L., tedy dovednosti, ktere by były typicke pro osobu emocne a socialne vyzralou? Tedy żeby se snazila spratelit anebo prinejmensim vyhybat se konfliktu s pestounkou a snazila si priklonit ditete aniz ho vytrhla z jeho bezepecneho sveta? Jasny, psychologicka pomoc nemusela byt prijata jako urazka a ponizeni (jak se nekde snazi podsunout), ale jako pomoc k ziskani nadhledu, prohloubeni empatie a usporadani priorit, ale jak rychle by mohla takova intervence efektivne pomoci? Jak dlouho dite musi cekat na dozrani matky a kolik diskomfortu pro nej v tomto procesu je jeste prijatelne? Pro jak zranitelne dite je prijatelne kolik tech neprijemnosti? To je spise oc v teto kauze pobezi. (Co se tyka toho diskomfortu, tak nedavny rozsudek v neprospech Norska Jansen vs. Norway zhledal, ze stresove a psychomaticke reakce po schuzkach s matkou u ditete nemelo by byt dostatecny duvod (mezi jinymi duvody) pro zruseni styku, ale tam slo pouze o asistovany styk 4krat do roka na hodinu, nic takoveho, co se by dalo nazvat navazanim psychologicke vazby minina ci batolete s matkou.
Takove otazky lze klast i s vyhlidkou na dlouhodoby zajem ditete, nejen s litosti pro matku, ktera bez pochyb litost a pochopeni vzbuzuje a si zaslouzi. Jeji zajem ovsem neni a dle deklarovanych principu mezinarodniho opatrovnickeho prava by nemel byt staven nad zajmem ditete. Obecne na tyhle otazky neni mozny odpovedet bez znalosti spisu vcetne jeho konfidencialnich casti, tedy nalezu ohledne toho, jake konkretni psychiatricke potize to dite melo, na cem spocivaji soucasne omezeni materske kompetence matky, a jak konktretne probihaly schuzky, kdy a jakym smerem nastal pokrok v potrebnych rodicovskych kompetencich (vubec li nejaky). Potiz je v tom, ze majorita v dosavadnim rozsudku ESLP żadne zasadni vady neshledala, pomoc a sance matce tedy spatrili dostatecnymi, a disentujici soudci timto smerem sve namitky nejak zvlast dobre nevyargumentovali. Zastupce pani S. L. spice procitene recnil a privadel svoji mandantku do breku (na pani Valovou to jak videt zabralo), ale ke konkretnim skutecnostem se hlasil jen letmo. Jeho protejsek mel o kus vecnejsi projev, ale take odkazoval pouze na body ve spisu. Także ja si pockam na rozsudek, a prectu si original. Na pani Valouvou (a jeji vselijako klony s naratyvy od Sputniku) doporucuji nespolehat, alespon pokud chcete pochopit o cem ta kauza (a soucasna debata o opatrovnictvi ESLP) vubec je.
cizinka1 56285
1.11.2018 13:37:45
Hany, tenhle clanek od pani Ireny Valove byl obrovskym prekvapenim pro každého, kdo kauzu sledoval, zna rozsudek ESLP a poslouchal verejne jednani před velkym senátem. Zda se, ze pani nevi ktera bije, nebo se jedna o žurnalistiku ve stylu Sputnika nebo Aeronetu. Rozsudek ESLP pro hledace serioznich informaci je zde: https://hudoc.echr.coe.int/eng#{%22respondent%22:[%22NOR%22],%22documentcollectionid2%22:[%22JUDGMENTS%22,%22COMMUNICATEDCASES%22],%22itemid%22:[%22001-178877%22]} Verejne slyseni ještě visi na hlavni strance ESLP.

Postupne ohledne „perel“, ktere citujes

Nevím, kde autorka prisla na to, ze pani Strand Lobben mela potize pri porodu. Kratsi verze jeji kauzy v oficialnich dokumentech ESLP to zaokruhluji tak, ze mela existencni potize behem tehotenstvi. V rozsudku se pise, ze kontaktovala socialku proto, ze była tehotna a nemela kde bydlet, a pak ve velmi pokrocilem tehotenstvi v nemocnici pozadovala potrat. Lekari na to upozornili socialku, ze zakrok provest jiz nemohou, było totiz po legalni lhute, a budouci matka bude potrebovat dozor a pomoc.
Po porodu zprava od porodni asistentky była spise pozitivni a pani dle domluvy se socialkou a doprovazena matkou se nastehovala do rodinneho centra. Dle zprav pracovniku tohoto zarizeni, matka diteti se dostatecne nevenovala pozornost a babicka ji v tom nepomohla. Diteti se nedostavalo dostatek ztravy – po trech tydnech ztrata na vaze była zivot ohrozujici, jak se to pise nejen v rozsudku ale zduraznil to i zastupce Norska pred velkou porotou, kdyz odpovidal na otazku, co se stalo v den odebrani. (Valova to z nejakeho duvodu vubec nepovsimla). Matka ho karala za projevy, za ktere mimino nemuze, poradit a vest si nenechala. Pak s vyhladovelym miminem chtela odejit domu, nacoz socialka zareagovala akutnim odebranim, coz v pocatku se bralo jako docasne opatreni. Samotna matka była charakterizovana jako osoba velice zranitelna a sama potrebna pece. (Zde je treba podotknout, ze ta kauza se nevede v duchu „obniveni” proti matce. Spise jeji nizsi socialni dovednosti se vidi jako vysledek tezsiho neurologickeho onemocneni z dectvi a socialni situace – mlada svobodna matka, ktera v tuto dobu k materstvi se nemela v zadnem ohledu).
Dalsi dulezite upozorneni na neco, co autorka clanku zrejme ani nepochopila: tahle kauza pred ESLP neni vedena kvuli odebrani ditete. Matka kvuli tomu se soudila, ale vzdala to aniz vycerpala veskere soudni moznosti v Norsku. Także tohle je pouze fakticky kontext pribehu, fakta kolem odebrani sami o sobe nejsou a dle pravidel ESLP nesmeji byt predmetem soudniho prezkoumani. Kauza, ktera stoji pred ESLP, se zacina v dobe, kdy se matka vdala, narodilo se ji dalsi dite, a na zaklade zmeny situace pozadala krajskou komisi o navrat tehdy jiz trileteho starsiho ditete. Nasledne soudni kolecko vsak shledalo, ze materske kompetence pani S.-L. by nestacily na peci o starsi dite, ktere ma zvlastni zdravotni problemy, byt s pomoci socialky staci na pece o dalsi deti. (Norsky zastupce daval otkazy na stranky ve spisu, kde se o tom pise podrobneji, ale obsah techto informaci je pochopitelne konficencialni a verejnosti do toho nic neni). Tedy dite se vsi pravdepodobnosti bude muset zustat v trvale peci pestounu. Dite behem povolenych schuzek nenavazalo k matce zadny vztah a je dobre integrovane v rodine, v ktere zije, a kterou poklada za svou. Proto soud svolil jeho adopci.

Klicovou otazkou kauzy tedy je, zda v takovem pripade trvala pestounska pece nebo adopce. Autorka clanku a mnohe ji pritakajici padaji do mdlob z toho, ze norsky zastupce prohlasil, ze na zaklade vyzkumu a demokraticke debaty norske soudnictvi v takovych pripadech se priklani k adopci, tedy ze je to politicke demokraticke rozhodnuti. Obavam se vsak, ze tohle zdeseni je zpozdile a legracni: ve svetele soucasne judikatury ESLP lze rici, ze tomu z principu ESLP dava zelenou (viz nedavna kauza Mohamed Hasan vs. Norway, kde dokonce jednohlasne adopci proti vuli matky posvetil senat stejneho slozeni, a na dalsi kauzy se odvolavaji soudci majoritniho rozsudku v tomto pripade. A obecne, kdyz otazka je polozena takhle, asi je tezky namitat, ze to neni prinejmensim alespon jedna z legitimnich a dobre zvazenych cest. Obzvlast kdyz vime, ze zakon o adopci v modernim pojeti neznamenaji nutne pretrzeni vazeb s biologickou rodinou a v zadnem pripade ani zapreni znalosti o puvodu. Adopce znamena pevnejsi zakotveni ditete a jeho dlouhodobe zajisteni nez pestounska pece do dospelosti.
To, co zbudilo disent trech soudcu maleho senatu, była spise otazka, zda norska strana udelala dost na to, aby pomohla vytvorit a udrzet vazbu mezi matkou a ditetem v pestounske peci. Tim smerem trochu kopal i obhajce matky. (Vsak nemam ten dojem, ze udelal dobrou praci, spise, rekla bych, promarnil spoustu casu pro veci mene pro kauzu relevantni a takovou advokackou trochu povrchni, trochu nepravdivou a citove vyderacnou saskarnu, na kterou ovsem a bez pochyby jako advokat ma narok). Je to vsak ted jeste vice na jednotlivych soudcich senatu, jaky nazor si udelaji dle spisu a jeho nezverejnenych casti. Na rozdil od toho, co pise autorka a co tvrdil obhajce na verejnem slyseni, styk s ditetem był behem nekterych obdobi castejsi a upravoval se dle toho, jak probihaly schuzky. Problem vedle jinych pro matku był ten, ze s ditetem zustavala pestounka, tedy osoba, s kterou dite navazalo bezpecny vztah. Matka nektere schuzky promarnila tim, ze se hadala s pestounkou. Zadala o to, aby pestounka była behem schuzek vykazana, było ji to vsak odepreno a doporucena psychologicka pece.
*Hany 30864
30.10.2018 9:48:36
Paní Jansen přiznali odškodnění, teď je tu další případ:

http://www.ceska-justice.cz/2018/10/norsko-ve-strasburku-odebirani-deti-k-adopci-politicke-rozhodnuti-dava-sanci/?fbclid=IwAR2cN-F9I4suMoFkjc2zxPmrXRF9B7KnTQGhH1ft9l_o-mSU3ppVF4hPdc4

Jen ocituju největší perly:

"Paní T. Strand Lobbenová, narozená v roce 1986, porodila v roce 2008 svého prvního syna. Pro účely řízení před soudem je označen jako X. Protože měla během porodu potíže, požádala norské úřady o možnost pobytu v centru pro matku a dítě v prvních měsících života syna. Tři týdny poté se ovšem rozhodla centrum opustit. Úřady vydaly okamžité rozhodnutí k odebrání dítěte a k předání dítěte do pěstounské péče, a to na základě obavy, že dítě nedostává dost stravy k přežití. Chlapec byl v péči pěstounů do svých tří let, kdy norské úřady vydaly pěstounům v roce 2011 povolení k adopci."

"Za celou dobu bylo matce dovoleno vídat svého syna šestkrát do roka po dobu dvou hodin, vždy pouze v přítomnosti adoptivní matky a ve většině případů v úřední místnosti úřadu sociální péče. Byla zamítnuta její žádost, aby pěstounka opustila místnost, byla zamítnuta žádost o prodloužení délky návštěvy. V reakci na stížnost ji stát naopak nařídil návštěvy psychologa."

"Podle advokáta obsahují zprávy i rozsudky skrumáž neurčitých pojmů jako neschopnost chovat se jako matka, nedostatek rodičovských dovedností, aniž by kdy bylo specifikováno, co to obnáší a co se tím myslí. Zprávy a rozhodnutí vůbec neberou v úvahu pozitivní vývoj, fakt že žadatelka se provdala, má stálý domov a další dítě. Její žádost o další posudek byla zamítnuta: „Norská vláda dává najevo, že její schopnosti matky jsou jednou pro vždy redukovány na nulu,“ říká advokát doslova a pokračuje: „V roce 2012 jí bylo umožněno strávit se synem čtyřikrát dvě hodiny. Neměla žádnou šanci vytvořit si vztah ke svému dítěti.“

A to nejlepší na konec (už jsme tu četli od ponorek, že správná matka se dítěte ráda vzdá, protože v Norsku je to vždy v nejlepším zájmu dítěte):

„Matka není v postavení, aby před tímto Soudem reprezentovala nejlepší zájem dítěte. Hájí pozici matky, ne zájem dítěte,“ říká zástupce Norska.
 Názory 110 z 32589  [Dalších 32579 >>]

Komerční sdělení

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2018 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.