Evelyn1968,2děti | 6269 |
![]() |
8.2.2019 20:12:53
V padesáti se cítím výborně, ale přičítám to tomu, že už se o nikoho nestarám, s desetiletým dítětem nevím, jak moc bych byla unavená, nejsem moc pečující.
|
Zasloužilá matka + 5 | 155806 |
8.2.2019 19:27:16
Můj případ je sice trochu jiný, ale styčnou plochu s tebou mám v tom rození ve 40. Porodila jsem 4 děti, z nich poslední do 35 let a byla přesvědčená, že už jsme skončili. No ale za pár let jsme to viděli jinak a ve svých čerstvých 40 letech jsem porodila. Teď mám děti 12, 10, 8, 5 a nejmladšímu je 10 měsíců. Je to skvělé. Pro mě nic lepšího než bytí s malým prckem není. To nevyspání a fyzická námaha - neřekla bych, že je to nějak přes míru, příliš náročné. Není. Náročné bylo kdysi, když jsem měla děti 4 roky, 2 roky a k tomu novorozeně. Nebo prostě ta kombinace miminko a batole. Nevím, jak jsem to mohla dát. Tohle je brnkačka a nádherná, radostná brnkačka. Užívám si každý den, vůni svého prcka, jeho hlásek, měkké ručky, chlupatou hlavičku, že se naučil paci paci, prostě všechno je to BOŽÍ. Jo, a babičky mám 120 km daleko, takže pomoc od nich žádná. Jestli budete zdraví (a proč byste nebyli), tak vše ostatní bude dobré. Ty si na to teď jen potřebuješ mentálně zvyknout, na tu novou situaci.
|
LoraX a klučičí banda | 24327 |
![]() |
8.2.2019 17:13:05
Ve 38 a se 4 dětmi (to bylo nejmladším dětem - dvojčatům 5 let) jsme zjistili, že čekáme páté. Bylo to poněkud šokující, tak do 36 mě ještě napadlo, že možná...ale pak už jsem to brala, že je hotovo. Do 14tt jsem tomu vnitřně nevěřila
![]() ![]() ![]() |
vcelkamaja | 32837 |
![]() |
7.2.2019 19:56:33
Gratuluju, to dáš! Znam dve holky, co to mely podobne, jen byly jeste starsi a jsou spokojene. Ja mam druhe dite po 40 a rozestup 12 let. Pokud manzel neni zasedne proti, nemas problem
![]() |
Simča, dcery *1988 a 1997 | 3201 |
![]() |
7.2.2019 19:53:47
Ropucho - ale tato varianta mi přije jako ideální. Tedy pro toho konkrétního člověka... Vím, že pro ty okolo je to šok, ale já bych si tak přála více (být čilá, chodit, pracovat, třeba i lyžovat a pak BÁC a nebýt), než tu druhou variantu, kdy se člověk od třeba 55 nebo 65 tejrá bolestí, jeho schopnosti a možnosti se omezují a omezují a pak se i třeba dožije třeba o deset let více, než ten první, ale 30 let z toho je pomalu ležák a má bolesti...
|
Simča, dcery *1988 a 1997 | 3201 |
![]() |
7.2.2019 19:46:49
Saamajna - krásný příběh!
U nás variace na tvé téma: Nejprve 6 let, kdy jsme se s přítelem nejprve báli, že bych mohla otěhotnět, pak jsme si to přáli, abych otěhotněla, ale nic. Tak jsme se vzali, neboť jsme usoudili, že budeme muset žádat o adopci. Na první výročí svatby jsem porodila. Pak jsme chtěli druhé dítě tak po 3 až 4 letech, Když měla starší holka 7 let, a můj gynekolog pořád říkal "Zkoušejte to, jen to zkoušejte" a nic jiného, tak jsem si dojela do rodného města a od spolužáka gynekologa si nechala poradit dobrého odborníka. V centru IVF mne doktor vyšetřil a pravil, že mi vůbec neuzrávají vajíčka, protože nemám nějaký hormon, takže nemohu přirozeně otěhotnět. Když jsem mu řekla, že mám 7 letou dceru, pravil, že je to přírodní anomálie při mých výsledcích... Druhá dcera je zázrak vědy a techniky (je po IVF). Pak jsem se ptala, jestli teda mám používat antikoncepci, nebo je to zbytečné. Doktor mi řekl, že to záleží na tom, jak moc by nám případné těhotenství vadilo, že u mne nemůže nikdo dopředu říct, kdy bych mohla otěhotnět. Tak jsm si raději nechala napsat prášky, protože muž byl bez práce, já nepříliš výnosně podnikala a tak jsme se nechtěli nechat zaskočit. No a přes mou téměř sterilitu a přes AKprášky jsem v lednu 2000 otěhotněla. Bohužel toto těhotenství nedopadlo dobře (a já si uvědomila, jak bych to třetí dítě vlastně chtěla) a pak už se to nikdy nepovedlo. Ale v tomto asi více, než v jiných věcech, prostě platí "Když pán Bůh dopustí i motyka spustí..." |
Monty | 129940 |
![]() |
7.2.2019 19:42:38
Marko,
ale já taky nepíšu, že neudělám nikdy nic, pouze že neudělám to, co mě vyloženě otravuje a nebaví. Navíc jsem přesvědčená o tom, že batoleti je dost jedno, jestli s ním jde na písek máma, táta, babička nebo tetička. |
Marka | 140743 |
![]() |
7.2.2019 19:38:41
Monty, ty to zase dramatizuješ.
![]() Nikdo netvrdí plnit každé přání, ale neudělat NIKDY NIC a najmout k dítěti někoho cizího, protože mi většina dětské zábavy připadá jako opruz... vybralo by si to dítě tohle? Nebo radši rodiče, co dělá NĚKDY i ty věci, co ho nebaví, protože mu záleží na pocitech milované bytosti? |
Monty | 129940 |
![]() |
7.2.2019 19:23:53
Pro úplnost podotýkám, že jsem to skákání na písknutí a vyhovování každýmu chtění viděla naživo u své o 9 let mladší sestry. A taky jsem viděla ty následky. Děkuji, nemám zájem.
![]() |
Monty | 129940 |
![]() |
7.2.2019 19:18:18
Marko,
no tak chce, já fakt nejsem od toho, abych plnila každý chtění. Vybírám si. A nemyslím, že dítě nějak poškodí, když mu rodič nedělá kašpárka na písknutí. Spíš naopak. |
Již delší dobu si uvědomujeme, že po letech opět nadešel čas "občerstvit" grafickou podobu Rodiny.cz.
Další akce nalezte zde
Další recepty nalezte zde
(C) 1999-2018 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.
Publikační systém WebToDate.