Negativismus

Dobrý den, chtěla bych poprosit o radu,jak se chovat.Mám syna Davida,kterému byly v březnu dva roky. Je to fajn kluk a právě proto, že vše u nás dosud plynulo vcelku "v pohodě", zaráží mě poslední dobou jeho projev. Moc hezky mluví, v souvislých větách, které však tak posledních 14 dní používá k tomu, aby mi odporoval.Snažím se reagovat klidně, ale nevím, jak dlouho to vydržím...Řeknu například:"Tady máš kakao".David: Není tu žádné kakao (a hrneček stojí na stole).Jsme na procházce, najednou sdělí: "Já tu zůstanu" a dál odmítá jít, případně chce jít přesně na opačnou stranu než já.Chystáme se jít ven, je již oblečen, najednou oznámí: "Já zůstanu doma" a nic ho nepřesvědčí. Jdeme si vybrat do lednice svačinu, vybere si jahodový jogurt(má ho nejradši a často), sedne si na židličku a ještě než nabere první lžičku mi oznámí: "Mě tenhle jogurt nechutná!"- a už nejí. Pokud není po jeho, tak pláče (nevzteká se) a pláče a pláče...Těchto situací je mnoho za den.Mám pocit, že to nějak souvisí s tím, že začal používat místo 3.osoby (Dáda)osobu l. - já. Ale jak s tím naložit?Nastalo období vzdoru? Někdy mám co dělat, abych reagovala klidně, nejradši bych mu naplácala a nediskutovala pořád.Jak tedy? Moc bych si přála, abychom si nezkazili vztah, který spolu máme. Moc Vám děkuji za odpověď a přeji hezký den. Lenka