Otázka
Odpověď
Porucha řeči při stresu, školka
10.10.2003 10:54:29 Alena, jedno 3,5 leté dítě
Dobrý den paní psycholožko,
velmi vítám možnost poradit se s Vámi prostřednictvím e-mailu.
Mám 3,5 letého syna Davida. Od narození
je to velmi citlivé a bystré dítě.
V jeho dvou letech ho začala hlídat babička a
já jsem uvítala možnost opět pracovat. Následoval
měsíc scén, pláče a vydírání. Po této době si sice zvykl, ale následovala operace kýly a dvoudenní pobyt v nemocnici. Vše kolem zákroku nesl velmi těžce.
Po třech týdnech začal zadrhávat v řeči, celé
2 měsíce se k tomuto tematu vracel, do této doby
mluvil velmi pěkně a bez komplikací. Po měsíci
se sice řeč opět srovna,ale problém se zadrháváním se při stresové situaci nebo v situaci, kdy mu nechceme něco dovolit ať už z důvodu, že by se mohl zranit či z výchovných důvodů, se vrací. Vše se ještě více zhoršilo ve chvíli, kdy jsem ho dala na 2 hodiny denně do školky. První dva dny byl nadšen, poté začal reagovat pláčem, vztekem, ptá se, proč ho nutíme
do školky chodit, celé 2 hodiny vysedává u okna a čeká až si ho babička vyzvedne. Již se ani nezapojuje do hry. Paní učitelka neví, co by mi poradila. Po třech týdnech onemocněl, nyní s hrůzou čekám, co nastane, až se tam bude muset vrátit. Po 14 dnech nemoci školku stále odmítá. Má dost velké výbuchy vzteku většinou
s nicotnou záminkou. Myslela jsem si, že v jeho
věku uvítá přítomnost jiných dětí + nové hry, hračky atd., navíc jsem chtěla, aby se pomalu zapojil do kolektivu, děti má rád a v mé přítomnosti si s nimi dokáže dlouhou dobu nerušeně hrát. Můžete mi prosím poradit jak se školkou, zda nemám ještě vyčkat (obávám se, zda příště nezneužije toho, že mu nyní polevím) + zda máme navštívit odborníka ohledně řeči? Je to nutné i v případě, kdy jde spíše o psychickou záležitost? Nerada bych něco zanedbala.
Předem moc děkuji, přeji hodně sil a elánu ve Vašem krásném povolání.
Alena
velmi vítám možnost poradit se s Vámi prostřednictvím e-mailu.
Mám 3,5 letého syna Davida. Od narození
je to velmi citlivé a bystré dítě.
V jeho dvou letech ho začala hlídat babička a
já jsem uvítala možnost opět pracovat. Následoval
měsíc scén, pláče a vydírání. Po této době si sice zvykl, ale následovala operace kýly a dvoudenní pobyt v nemocnici. Vše kolem zákroku nesl velmi těžce.
Po třech týdnech začal zadrhávat v řeči, celé
2 měsíce se k tomuto tematu vracel, do této doby
mluvil velmi pěkně a bez komplikací. Po měsíci
se sice řeč opět srovna,ale problém se zadrháváním se při stresové situaci nebo v situaci, kdy mu nechceme něco dovolit ať už z důvodu, že by se mohl zranit či z výchovných důvodů, se vrací. Vše se ještě více zhoršilo ve chvíli, kdy jsem ho dala na 2 hodiny denně do školky. První dva dny byl nadšen, poté začal reagovat pláčem, vztekem, ptá se, proč ho nutíme
do školky chodit, celé 2 hodiny vysedává u okna a čeká až si ho babička vyzvedne. Již se ani nezapojuje do hry. Paní učitelka neví, co by mi poradila. Po třech týdnech onemocněl, nyní s hrůzou čekám, co nastane, až se tam bude muset vrátit. Po 14 dnech nemoci školku stále odmítá. Má dost velké výbuchy vzteku většinou
s nicotnou záminkou. Myslela jsem si, že v jeho
věku uvítá přítomnost jiných dětí + nové hry, hračky atd., navíc jsem chtěla, aby se pomalu zapojil do kolektivu, děti má rád a v mé přítomnosti si s nimi dokáže dlouhou dobu nerušeně hrát. Můžete mi prosím poradit jak se školkou, zda nemám ještě vyčkat (obávám se, zda příště nezneužije toho, že mu nyní polevím) + zda máme navštívit odborníka ohledně řeči? Je to nutné i v případě, kdy jde spíše o psychickou záležitost? Nerada bych něco zanedbala.
Předem moc děkuji, přeji hodně sil a elánu ve Vašem krásném povolání.
Alena
V její náručí
