Spaní s rodiči

Vážená paní doktorko, se zájmem jsem pročetla velkou část Vašich odpovědí v této poradně. Poměrně často řešíte problém nočního "osamostatnění" dítěte. Zajímalo by mě, jestli považujete za problém to, že dítě spí část noci u rodičů. Konkrétně naše dcera usíná bez problému sama ve své postýlce okolo 20,30. Pak se mezi 2 - 4 hodinou probudí a neusne, dokud ji neuložíme do naší postele. Nepláče, ale je živá, povídá si, převrací se v postýlce, u nás většinou pak do 10 minut bez problému usne a spí až do rána. Nám s manželem její přítomnost nijak nevadí, naopak si to docela užíváme (dlouho jsme na miminko čekali). Navíc si říkám, že i já mám potřebu se občas v noci přitulit k manželovi do teploučka pod peřinu a rozhodně by se mi nelíbilo být zavřená za mřížemi postýlky, a že mimčo musí cítit něco podobného a má na to právo. Myslíte, že bychom měli trvat na tom, aby dcera spala pouze ve své postýlce? Je mi jasné, že za nějakou dobu ji to budeme muset odnaučit a že s tím by mohly být potíže, ale jde mi o současnou situaci. Děkuji za Váš názor.