Lhaní

Neříká se mi to lehce, ale skoro desetiletý syn má ve zvyku dost lhát. Už před lety jsem zavedla naprostou beztrestnost, když se přizná k čemukoliv, ale stejně raději zalže a doufá, že se na to nepřijde. V první třídě jsem přišla na to, že cestou do školy zajde do obchodu a něco sladkého si ukradne, protože mu nestačí kapesné na sladkosti v kantýně a ještě do obchodu. Nakonec se přiznal, že to dělá necelý týden(chci tomu věřit). Domlouvali jsme mu a druhý den jsem volala psycholožce, která mi řekla, že domluvy nezabírají. Šla jsem mu tedy naproti a nevěřícně jsem zjistila, že vychází z obchodu s čokoládou. Zatáhla jsem ho zpět, ukázala ho vedoucímu a prodavačkám a řekla co se děje. Dodnes nevidím jiné řešení i když to byla ostuda. Teď je ve čtvrté třídě. Zcela náhodou propadl dojmu, že něco vím a rychle se přiznal, že mi vzal včera 10Kč z peněženky a dnes 20Kč (chci opět věřit). Co by bylo zítra? 50Kč? Co mám dělat? Nechci ho tlouct, ani nemůžu, protože se přiznal. Jak už vím domluvy nepomáhají. Když ho nechám jen tak a budu si hlídat peněženku, okrade spolužáka? Předem děkuji