Otázka
Odpověď
Psychika v těhotenství
23.4.2004 11:02:29 jarmila čálková, těhotná
Dobrý den,
ráda bych se zeptala, co mám pro sebe více udělat. Právě jsem otěhotněla, plánovaně a miminko jsme si s manželem moc přáli. Těhotenství jsme předtím vědomě odkládali díky mým zdravotním problémům, které jsem se snažila vyřešit před těhotenstvím a snad se mi to podařilo. Příští rok mi bude 30 a měla jsem pocit, že se na těhotenství dostatečně připravuji.
Poté, co jsem otěhotněla, začal mě přepadat stres až deprese. Nemůžu téměř spát a jíst, neustále přemýšlím, jak těhotenství bude probíhat.Vnitřně jsem celá nervózní a ani nemohu pracovat. Vůbec jsem si to takto nepředstavovala. Asi největší strach mám o zdraví dítěte, leč nemám nejmenší důvod. Vše zatím je na začátku, velice si uvědomuji jak s tím musím něco udělat, abych miminku neublížila, ale nejsem se schopna na dlouho přinutit myslet a fungovat normálně. Navštívila jsem sice odborníka, ale schůzka teprve bude, mám homeopatika, která by mě mohla zklidnit, ale zatím žádný obrat. Nedokážu si to ani vysvětlit, proč to tak je a co mi dalo impuls.Snažím se sehnat infomace, co možná nejrychleji, abych to zkusila dát dohromady, co nejdřív a mohla si prožívat to, na co jsem déle čekala.
Děkuji alespoň za malou pomoc, jsem zcela zoufalá a stále pláču.
S pozdravem
J. Čálková
ráda bych se zeptala, co mám pro sebe více udělat. Právě jsem otěhotněla, plánovaně a miminko jsme si s manželem moc přáli. Těhotenství jsme předtím vědomě odkládali díky mým zdravotním problémům, které jsem se snažila vyřešit před těhotenstvím a snad se mi to podařilo. Příští rok mi bude 30 a měla jsem pocit, že se na těhotenství dostatečně připravuji.
Poté, co jsem otěhotněla, začal mě přepadat stres až deprese. Nemůžu téměř spát a jíst, neustále přemýšlím, jak těhotenství bude probíhat.Vnitřně jsem celá nervózní a ani nemohu pracovat. Vůbec jsem si to takto nepředstavovala. Asi největší strach mám o zdraví dítěte, leč nemám nejmenší důvod. Vše zatím je na začátku, velice si uvědomuji jak s tím musím něco udělat, abych miminku neublížila, ale nejsem se schopna na dlouho přinutit myslet a fungovat normálně. Navštívila jsem sice odborníka, ale schůzka teprve bude, mám homeopatika, která by mě mohla zklidnit, ale zatím žádný obrat. Nedokážu si to ani vysvětlit, proč to tak je a co mi dalo impuls.Snažím se sehnat infomace, co možná nejrychleji, abych to zkusila dát dohromady, co nejdřív a mohla si prožívat to, na co jsem déle čekala.
Děkuji alespoň za malou pomoc, jsem zcela zoufalá a stále pláču.
S pozdravem
J. Čálková
V její náručí
