Bouchání hlavou

Dobry den pani doktorko, obracime se na Vas s prosbou o radu jak postupovat v pripade kdy nas chlapecek ve chvilich kdy mu neni neco po vuli reaguje tak, ze se boucha do hlavicky napr. o zem nebo o cokoli co je zrovna v dosahu. Snazili jsme se nejdrive nereagovat vubec, ale to se jeho "sebedestrukce" zvysovala, kdyz zareagujme tak, ze ho utesujeme, davame mu tim zase najevo, ze bude "po jeho"... co s tim??? Nemyslim si, ze jsme vylozene rozmazlovaci rodice, mam pocit, ze v nasem vztahu k chlapeckovi je dostatek lasky i zdraveho odstupu, kdyz je to nutne, to ale nic nemeni na veci, ze pochopil tento princip, ze drive, kdyz si ublizil z nejake sve neohrabanosti a plakal, litovali jsme ho a nyni si to takto sikovne v hlavince poskladal a pouziva to jako zbran citovou a vynucovaci. Mozna bych mela pro uceleni dodat, ze jsem bohuzel z tech maminek, ktera se pomerne dost brzy vratila do prace (Krystofovi byli pouze tri mesice) a vetsinu casu hlidal a hlida manzel, ted jsem jiz 14 dni z duvodu nemoci doma a zmeny v chovani jsme zaznamenali cca pred 5-ti dny... nevim, treba tento fakt sehrava nejakou roli.

dekuji velice predem za Vas cas a budu trpelive cekat na odpoved

s pranim hezkeho dne,
Lucie Nizka