Jediný správný věk pro plození dětí

Inspirovala mě jedna dnešní diskuse, která se trochu zvrhla. Jde o to, kdy mít děti. Sama jsem mladá matka- když se narodil syn, bylo mi 23.
Trochu mě uráží, jak spatra se pohlíží na lidi, co mají děti dříve, než v 25, nebo ve 30. Není to spíš o prioritách, než o zodpovědnosti?
Dokáže si někdo představit, že si lidé mezi 25 a 20 řeknou "Máme kde bydlet, máme co jíst, chceme dítě, tak si ho pořídíme"? Jasně, mohli by si říct, že toho ještě hodně neviděli, že chtějí ještě studovat, ale byl by to přístup zodpovědnější?
Jasně, může se stát, že ta dvacetiletá matka bude ve 40ti zpruzená, že si nic neužila, zatímco kamarádky cestovaly, studovaly a užívaly. Stejně tak ale může být ve 40 vysmátá, protože děti už jsou víceméně samostatné a ona má čas na sebe, práci a koníčky, zatímco kamarádky řeší plíny a školky.
A stejně tak si "stará" matka může libovat, že už všechno viděla, zažila a napracovala a teď se může cele věnovat miminku a rodině. Nebo to taky může být žena, co veškeré s "rozumem" vydělané peníze nacpala do pokusů o umělé oplodnění, nebo nemá partnera, protože tak dlouho užívala a vybírala Pravého, až nezbyl nikdo akceptovatelný.
Dá se na to koukat z několika úhlů pohledu. Proč by měl být jeden přístup lepší, než druhý jen proto, že to tak dělá většina?
Přoč prostě neříct, že mám dítě jako "mladá", nebo "stará", protože to tak chci a nezaklínat se polovědeckými termíny a řečma o okrádání státu a bůhvíčím ještě? Není ostuda mít děti ve dvaceti a není ostuda mít děti ve čtyřiceti, ne? Nebo to někdo vidí jinak?