Re: Uřvané, nespavé, dráždivé dítě

jj už to tu bylo napsáno několikrát a u nás to bylo stejné - první dítě jako to tvoje. Nejdřív sme uspávali hopsáním na míči, ale když už byl těžký tak sem si prostě řekla, že se musíme přesunout do postele. V praxi to vypadalo tak že sem mu musela držet ruce i nohy aby se uklidnil a pak už mu šlo usnout. Pořádně se naučil spát sám až když se narodila dcera - zlatíčko hodné spavé a usměvavé - no prostě odměna za toho uřvana. Taky si občas vzpomenu, jak sem byla vyřízená, vynervovaná a bez sil, když sme vyjeli kočárem a on dvě hodiny v kuse řval. Ve 3 měs sme objevili šátek a i když byl v té době málo rozšířený (paní mě zastavovaly na ulici a bály se, že se udusí :o))) my měli po problému, stačilo ho tam šupnout a byl v limbu. Obecně asi platí pravidlo, že ať vybereš jakoukoliv metodu, tak jí musíš silně věřit a dodržovat a pak se dostaví úspěch. A taky se mi osvědčilo, že musím vypnout ... tzn šoupnout do postýlky (manželovi/babičce) a začít dělat něco takového co ti vytěsní myšlenky na dítě. I kdyby to měla být nějaká akční hra - prostě něco co tě chytne.