Re: Kakariki, neoféma nebo aymara

No ten žako byl spíš ... velký sousto, mamka nechtěla novýho (kvůli penězům) a vzala tříleťáka, kterýho už majitel nechtěl, protože se ho jeho nová přítelkyně bála. Byli z moravy, takoví bodří. No a pak se ukázalo, že se mu asi moc nevěnoval, spíš po něm něco házel, papoušek byl dokonce závislý na alkoholu a ten nesmí vůbec!!! Takže papoušek sice hezky mluvil, dokonce se mamkou nechal ochočit, že se nechal i chovat na zádech a vrkal jí, jenže se kolikrát neudržel ani když mamka nic nedělala, jen ho měla třeba na rameni, a tak měla pokousané prsty a rty a nos a zvlášť s těmi prsty to byl problém, hraje na housle a učí v hudebce... Byl hrozně zlej a divokej, přičemž se mu mamka musela věnovat každý den několik hodin, no po několika letech ho prodala dál, za symbolickou částku, ale bůhví, co se s ním stalo, ti lidé vypadali OK, ale po tom, co si odvezli žaka, nedoplatili cenu, což by mamce ještě ani nevadilo, ale už ani nenapsali. Mamka si to dodnes vyčítá... Ona ho měla hrozně ráda, jenže na něj nakonec neměla, přes jeho zlobu, doufala, že se lety uklidní a neuklidnil. No a vzhledem k tomu, že je mamce 50, tak bychom ho podědily my, pokud by byl zdráv, a toho jsme se pěkně děsily. Agresivní papoušek a ještě depresivní, že mu odešla/zestárla panička v půlce života, no potěš brko.