Pocit vlastní důležitosti a přijetí - jak získat dodatečně?

Možná špatně nazvaná diskuse, ale navazuju na dnešní o psychologii a hlavně na včerejší diskusi o ženách, které to s muži umí.

Četla jsem jí v noci, byla hodně zajímavá a nějak se mi z ní podařilo vyselektovat nejdůležitější myšlennky:

- žena musí muži za TO STÁT /musí jí milovat, pokud tam není to, že jí zbožňuje a je pro něj jediná, může se žena třeba zbláznit, ale ten vztah dobrý nebude, v opačném případě jí bude tolerováno skoro vše/ - nick Br

- nick Skramuška - výrok: Muž chce být pro mě ten nejlepší /chce být od ní obdivován, protože mu za to stojí/ - logicky navazuje na předchozí výrok

- nick Kudla a Br - asi nejzajímavější, příspěvek, kdy Kudla popisuje svůj vztah s pěstouny: Zájem, má pocit, že je pro ně skutečně DŮLEŽITÁ, bohužel už to nechci dohledávat, ale citace by byla výstižnější, nick Br - psychologický pokus na skupině jednotlivců na univerzitě, jedna bezvýhradně podporovaná, druhá kritizovaná, třetí přijímána chladně, museli se motivovat sami, druhá a třetí - dlouhodobě po pokusu podlomené seběvědomí

Přicházím k jádru závěru a myšlenky: Byli jste v životě na tom tak, že jste to přijetí a pocit, že jste pro někoho DŮLEŽITÍ - viz definice Kudla neměli v dětství, ale podařilo se vám ho od někoho/nebo něčím získat a dneska už ten deficit nemáte?

Čím/jak jste přehráli tu chybnou nahrávku?

Hrozně by mě to zajímalo, protože obzvlášť příspěvek Kudly mě hodně oslovil, protože jsem si představila, že spousta chronicky frustrovaných, nespokojených lidí v životě ten pocit prvotního přijetí - jsem důležitý neměla a už se jim ho nějak nepodařilo získat. Rozumem to mají všechno zpracované, ale emočně se od toho oprostit neumí, pořád čekají, že to někde dostanou, ale většinou bohužel ne.