15.11.2013 15:45:41 Viola
zadrhávání
Manžel zadrhával v době, kdy jsme se potkali. Pak jsme se zamilovali, vzali, užili si kus sezdaného bezdětného života, poté pořídili tři děti... A on, jak se odpoutával od původní rodiny (kde to nebylo tak úplně v pořádku), začal si budovat vlastní život a vlastní svět, dostal se postupně do vnitřní rovnováhy a pohody, tak zadrhávat nějak samovolně v podstatě přestal. Výjimečně se mu to ještě lehce vrací jen v situacích, kdy je rozčilený, rozhozené emoce v konfliktu s někým cizím, kdo se k němu třeba pokusí zachovat sprostě a podobně, ale opravdu málokdy. Už si i zvykl mluvit třeba v práci k většímu počtu (i cizích neznámých) lidí, přednášet, školit, ale nemá to moc rád, když nemusí, tak se do toho nehrne (někde v podvědomí si to zadrhávání ještě v sobě nese, tedy tu vzpomínku, jak z toho měl nepříjemný pocity).
No a druhá dobrá zpráva pro dceru - na člověka, který má mírnější vadu řeči (zadrhává, lehce ráčkuje apod), si jeho okolí brzy zvykne, přestane tu vadu vnímat, takže pro bližší lidi ta vada klidně úplně zmizí a zůstává viditelná jen pro cizí lidi, se kterými se stýká nárazově (takže mu na nich vlastně zas až tolik nezáleží).
Odpovědět