Re: Opožděný vývoj nedonošeného dítěte

Ahoj Vendy, mám předčasně narozeného syna (on je ale fakt extrém, kdysi jsme si vyměnily spolu pár emailů, často si na vás vzpomenu) a upřímně si myslím, že děláš, co jen jde. Cvičíte, což je důležité - na Vojtovku nedám dopusit, protože syn by určitě bez ní nebyl aspoň tam, kde je, i když jsme museli kvůli plícím skončit cvičení poměrně brzo - a sledovaní jste také, i když netuším, na jaké úrovni to u vás je. Každopádně ono ani tady to není nijak slavné (ne všude samozřejmě - všechno je o lidech). Jak píšu, můj syn je extrém a přesto, co si nevydupu, nemám a ani to kolikrát nepomůže. Bude mu 6 a já do dneška nevím, zda to, jak na tom je, je nedonošeností a nebo je nějaký skrytý problém. Na kontroly nás doktoři honí pořád, ale přes jeho potíže s ním stejně nikdo nic nedělá. Takže, pokud bys nenarazila opravdu na doktora, který by byl ochotný malou kompletně vyšetřit při hospitalizaci, kdy se udělá fakt všechno včetně genetiky a metabolických vad, nemyslím, že by mělo velký efekt sem jezdit a obíhat jednotlivé odborníky, jak ti tady výše ostatní radí. Tito doktoři, pokud budou ochotní malou vyšetřit, určitě ty děti chtějí zase třeba za 2-4 měsíce vidět a opravdu by to nebylo o jedné návštěvě. Můžeš zkusit oslovit dr. Markovou, jak ti tady někdo radil, kdysi jsem s ní něco po mailu taky řešila a byla ochotná. Co se týká jídla, pokud ti malá nezvrací a nedáví se při každém soustu, co máš snahu jí do pusinky dát, určitě vytrvej, protože jak prošvihneš toto období, které je tedy správě kolem 9. měsíce - prý, už se to pak špatně dohání. My jsme toho živým důkazem, jenže můj syn zvracel od rána do večera a do víc jak dvou let jsem ho musela dokrmovat láhví ve spánku, jinak by skončil na sondě. Rozhodně zkoušej to, jak ti tady někdo popisoval ohledně orofaciálky, na netu jsou i pěkná videa apod. Co se týká rehabilitace, je možné v některých nemocnicích absolvovat třeba týdenní pobyt, kde tě spoustu věcí naučí, ale já myslím, že zaučeni a sledovaní tam jste dost, podle toho , co píšeš. Pokud to jen trochu jde, pokus se nesrovnávat, to je totiž to nejhorší, co pro malou můžeš udělat. Má své tempo a ještě vám to třeba ukáže, ještě má čas a hlavně, neposlouchej nikoho, kdo má hloupé připomínky, protože to se z toho pak zblázníš. Dopředu ti, bohužel, ale nikdo neřekne, jak na tom bude do budoucna. Drž se, máte ještě dlouhou cestu před sebou a obě holky tě budou ještě hodně potřebovat.