Jak/čím krátkodobě motivovat dítě, které nic nechce?

Tady se vždycky ví všechno, tak to zkouším.
Probírali jsme doma se synem jeho problémy ve škole a zásadní věc je podle něj (a já tomu celkem i věřím), že nemá žádnou krátkodobou motivaci a ta dlouhodobá je prostě příliš vzdálená v čase, takže svádí k prokrastinaci.
Bohužel syn nikdy nebyl typ halasně nadšeného dítěte, málokdy něco nějak urputně chtěl (spíš nikdy, budeme-li mluvit o věku pět let a výš). On se bez všeho obejde a po ničem netouží. Minimálně po ničem hmotném.
Napadá někoho krátkodobá motivace pro téměř třináctiletého mládežníka, který je skromný a nenáročný téměř jako Kudla?