Re: Život bez auta

my jsme byli bez auta asi třičtvrtě roku, když jsme koupili byt, potřebovali jsme na základ hypo... než se to vyřídilo, museli jsme auto prodat. Chvíli jsme bydleli ještě ve vesnici asi 7 km, tak jsme jezdili vlakem, chodili občas pěšky domů a tak.
Pak jsme se přestěhovali v té době jsme měli jen jednoho syna čertsvě tři roky. Do školky to bylo asi 2,5 km tam a 2,5 km zpět, práce od školky pěšky asi další kilometr. Chodili jsme pěšky. V zimě jsme ho tahali když byl sníh třeba na sáňkách..
Auto už máme nějaký pátek, do práce to máme oba s manželem dva kiláky, když se jde pěšky přes školku a školu tak jsou to necelé tři. Já ale ráda chodím pěšky.. ale kvůli spěchu ráno - pěšky chůze do školky asi 20 minut, autem asi 5 minut, tak ten kdo vede děti jede autem.
Já jsem ráda, že mám řidičák, nakupuju v týdnu jen drobnosti a jednou cca za dva týdny děláme větší nákup. ráda jsem hlavně kvůli tomu, že si zajedu s dětmi k lékaři a nejsem závislá na autobusech.
Pokud máme ale auto v servise, nebo ho někomu pučíme - máme sedmimístné dost velké a vejde se tam třeba i 4 m koberec, mrazák a podobně, tak nemáme problém všude dojít pěšky.
Při mateřské manžel ráno s autem odjel a večer se vrátil.. a já běhala pěšky pro děti do školy, školky, k zubaři a cestou jsem si vždy nakoupila. Když jsem potřebavala něco většího koupil manžel.. ale i mléko, minerálky, prací gely a tak jsem normál ně vozila 7 let při rodičáku kočárkem.. prostě sem si nekoupila balík mlík, ale třeba čtyři a další den další čtyři...
Bez auta bychom se obešli... dočasně určitě... děti už jsou větší, 14,9 a 6, nejstarší má gypml asi pět minut chůze, školka je tak 15-20 a škola 15, do práce když jdu přímo tak to mám asi 17 minut. Lidl máme hned za rohem, tak stejně polikliniku s většinou doktorů a pohotovost, pokud se nejedná o dětskou. Zubařku pro děti máme kousek z ruky.

Auto nejvíc používáme hlavně kvůli dětem.. a to jak jsem psala už ráno a pak teda loni jsme měli trochu problém protože dceři jeden kroužek končil ve škole mezi 14:40-14:50 a 15:00 začínal kroužek na druhém konci města, pěšky bychom to nedali ani náhodou, i autem to bývalo na knop. Protože mladší syn měl kroužek zároveň s ní a toho jsme mohli vyzvednout ze školky až ve 14:30, pak jsme po cestě naložili dceru a jeli na kroužek, bez auta by nemohli na kroužek chodit.