Re: kultura cti, kultura důstojnosti a kultura oběti

Martino, nekteri se steti....spousta neschopnych lidi se steti, ze jejich neschopnost byla zpusobena nekym, nejen bily muz.
V tom je jadro pudla, neschopnost nezaujate posoudit sve schopnosti i neschopnosti a v tom se zorientovat, nikoliv hledat viniky vsude okolo.

Muzu snit, jak chci, ze si jednou zatancim Odettu, vynaleznu lek na rakovinu, ci vylezu na Mount Everest, pricemz ve skutecnosti neodtancim ani valcik na plese, kdyz dojde Jar, jsem v koncich a zasadne nevyslapnu ani schody do tretiho patra.

Existuji ochranne mechanismy, aby i mensiny mohly tancit, hrat, vynalezat a vylezat, ale jaksi neexistuji mechanismy, jak z neschopnych udelat schopne.
Je treba vyuzivat zakonnych mechanismu k ochrane a moznosti uplatnit sve schopnosti, to samozrejme a klidne zvyhodnit moznosti toho dosahovat, treba zvyhodnenim pristupu k pravu.

Na druhou stranu, fnukat, ze mi Vomacka trikrat denne sdeli, ze jsem "cernej a hnusnej" je na stejne urovni, jako kdyz bile sousedce rika, ze ma krive nohy. V obojim pripade plati kultura dustojnosti, reknu si, ze Vomacka je blb a obejdu ho stitivym obloukem.