já bych v tom odsudku tak přísná nebyla

byť si samozřejmě uvědomuju, že ohrožovaly všechny okolo a že mphly vzít někoho s sebou

v jejich věku jsem se taky dokázala dostat do euforie, bez drog i alkoholu, kdy jsem blbla a cítila jsem se tak zvláštně nesmrtelná a měla jsem snížený práh zodpovědnosti i pud sebezáchovy .....a to jsem byla od střední školy fakr dost zodpovědná, rozumná, splehlivá, řekla bych vzhledem k vrstevníkům i nadprůměrně - v dlouhodobém časovém horizontu - ale občas mi takhle podobně šiblo

ještě, že jsem neměla auto a řidičák .....třeba jsem v osmnácti, tedky samozřejmě bez helmy, jela po hrbllaté pridké silnici na kole bez držení, s rukama rozpaženýma, ještě jsem úmyslně kličkovala ze srany na stranu , dokud jsem neštrejchla o kamenný patní, co trochu vyčuhoval do silnice ---tel let přes řídítka byl opravdu dlouhý a prudký ---potenciální smrťák, kdyby tam nebyl zástup strážných andělů. ...nebo když jsem na Ohři sjela v rauši po zadku do jezu, který byl vracák a nemohla sjem se dostat nad hladinu a nikdo si ničeho nevšiml ...tam mně zachránilo, že ten rok byl na Ohři hodně nízký stav vody plus taky asi nějakej ten strážnej ....takových příhod typu "neskutečně víc štěstí než rozumu" mám z mládí víc.

Jinak určitě hodně z vás zná nebo má doma výjimky, ale obecně bych řekla, že navíc se dnes sociání a s tím i jakási psychická zralost posouvá, děcka jsou děcka nejmén do maturity, kterou nekteří dělají i skoro ve dvaceti, já bych řidičák kromě oborů , které ho z podstaty předpokládají už v rámci studia/vyučení , posunula až nejméně na 21 let a podmíneně - projedeš na červenou, výrazně nedodržíš rychlost, utrum a znova autoškola.