Re: Mizerný vztah mezi sourozenci - už nevím, co dál

"Vždycky jsme do toho nějak zasahovali ve prospěch mladší holky" to taky vidím jako dost zásadní problém. To se pak nediv že to syn cítí že dceři nadržujete, což jste asi teda dělali a děti tohle vycítí jednoznačně.
Pak je dost obtížné pro některé povahy najít prostor pro sourozeneckou lásku.

Tím bych asi začala, nenadržovat. To ovšem rozhodně neznamená tolerovat fyzické násilí. Ovšem chce tomu dát nějaké mantinely aby podporu a zastání cítil i syn. Respektive to že dcera není vám není přednější.

Mám děti děti v podobné konstelaci jen ten rozdíl je dvouletý. A sama mám bohaté zkušenosti ze sourozeneckých vazeb jakožto nejstarší ze 4 sourozenců.

A věř mi, že zastávat se jen jednoho protože je mladší, menší, slabší nebo holka je prostě cesta do pekel. Respektive tam, kde jste teď.

Odmalička své děti vedu k stmelení a nutnosti spolu vycházet. Netoleruji fyzické násilí, ať už začal kdo začal. Ale vždy je napomenut i ten kdo začal, provokuje, dělá xichty apod.

A souhlasím se Ztkem že dětské hádky nevyšetřuji do podrobných detailů, nemíním s enehcat zatahovat do debat, já udělal to , protože on/ona tohle, já tohle protože ...
Obykle jsou napomenuti oba, ten kdo použije fyzické násilí více (je jedno kdo). A oba dostanou nějakou práci když mají čas na provokace či hádky. To je obvykle úúžasně stmelí, jak se cítí ukřivděni.