Diskuze : Hlavní : Odklad školní docházky

Mně to připomenulo, jak dcera dostala za trest se z Kytice ve 2. třídě naučit tu titulní báseň: Zemřela matka, do hrobu dána, siroty po ní zůstaly...

Odmítl jsem to, 6e je to moc morbidní, mělo to dohru. A když se to trochu rozvolnilo, resp. už se s tím učitelem řešily jiné věci ve třídě a bavili jsme se o tom s naším milým zástupcem a třídním druhého dítěte, tak jsem navrhl, že příště by se děti mohli učit třeba:

Učitel Voříšek dávno již pod drnem
choulí se v hrobečku v kabátku chatrném.

Z básně Má školní brašnička, od J. Cimrmana. Zástupce se chechtal, div že katedru neporazil. Dcera pak ze školy odešla, ale kluk ji dodělal.

Celý text ze hry Dobytí Severního pólu

Má školní brašnička

Má školní brašničko s penálem dřevěným,
s tebou jsem chodíval zeleným osením.

V tobě jsem nosíval většino jedničky
k radosti tatíčka, k radosti matičky.

Učitel Voříšek dávno již pod drnem
choulí se v hrobečku v kabátku chatrném.

Má školní brašničko s penálem dřevěným,
jak se ti, Voříšku, jak se ti odměním?

Vše, cos mě naučil, předám teď národu,
semínka z brašničky vydají úrodu.

To rozhodně. Doufám, že dotyčná půjde brzo do důchodu. "Nová" učitelka je vtipná a nic moc nehrotí, holčička je usmátá a spokojená. To druhé dítě nevím.
V tomto směru mám i zkušenost s naprosto opačným druhem učitelky. Z ní si dospělí dělali srandu, protože byla mírně ujetá. V 90. letech chodila v kanýrových květových šatech, platinové dlouhé vlasy, klobouky s ovocen nebo půlkou květinářství, rudou rtěnku... Vypadala jako nějaká obstarožní pohádková víla. A chování taky takové lehce netypické. "Přeskočilo" jí z toho, že jí uhořely 4 děti v baráku.
Tato učitelka učila pouze v první a druhé třídě, rodiče a učitelé, co po ní přebírali třídu, brblali, že děcka nestihne naučit všechno, co by podle plánů měla. Děcka ji milovaly. Prosily ji, aby mohly být po škole. Tak si tam pár dětí nechávala "za trest" na úklid třídy a pod. Učila mého bratrance, který nastupoval do školy s tím, že neuměl pořádně mluvit a celá rodina jsme doufali, že nebude muset do zvláštní školy. Teď je IT ing., ze tříd od této učitelky je největší procento vysokoškolsky vzdělaných. Prostě žákům předala to nejdůležitější, co je pro začátek školní docházky: pocit, že škola je super místo, že je to tam bezpečné a skvělé a že učení je zábava. Později, když narazili na nějakého blbce, už to ten vztah ke škole nezničilo, jen nesnášeli konkrétní hodiny.

Naopak třeba pro ty děti to bylo úplně jednoduchučké, protože třeba i můj syn a jeho bratranec jsou narození ve stejném roce, přesto syn moc dobře ví, že je o tři čtvrtě roku starší, než ten bratranec...

Pro děti, který ještě pořád žijou v tom, že je jim - skoro devět, devět a půl, skoro deset.... není rok ještě jenom číslo, jako pro dospělého...

U nás loni propadly v první tř. dvě děti u jedné učitelky. Myslím si o tom svoje.

Byli jsme vděční, že v první třídě se dávali jenom 1-2 výjimečně 3 a na vysvědčení 1-2, ve druhé 1-4 atd.