Diskuze : Záliby : Psaní knih

Kouličko, nejsem profesionál, dokonce ani bůhvíjaký znalec...
no, opravdu se nenech od psaní odradit, ani takovými morousy jako jsem já

To bude asi tím, že jsem teď rozervanec :) a Poezií nepolíbený.

Dík.

Kudlo, protože všechny ty působivé obrazy, které v Kouliččiných textech jsou, se objevují v poezii po staletí, ale jaksi ladněji. Nejde tedy jen o ty technické nedostatky, ale i o tu absenci neotřelosti, svébytnosti... Člověku naskakují holt všechna ta spojení, která kdy kde slyšel, četl, rezonují mu s těmi intenzivními pocity, tak je také pospojuje a dá na papír.

Tak. Skoro každý řádek, obrat je klišé.

Nesmělé doteky, ulomená křídla andělů, kousíčky duše, chůze trním, prach vířící ve větru, vlasy na polštáři.........

všechno použito milionkrát v nejrůznějších často působivých obrazech a spojeních (přesně jak psala Hrouda, v určitém věku tak píše mnohá rozervanec) a tisíckrát z těch milionů použito daleko řemeslně zdatněji, čtivěji.

"Asi chci slyšet jak to na koho působí."

Působí to přesně jako terapeutické veršování
Což je dobře, moc dobře, jsou to prostě tvé pocity. Velmi srozumitelné.
Ale ke skutečné poezii, k umění, je ještě kus cesty ;-)