Mám. Jako asi desetileté dítko jsem spadla ze třímetrové zídky u nás na chalupě. Dodneška si vzpomínám, jak jsem byla ráda, že jsem se nadechla... Je to pravda, bylo to hnusné a zoufalé. Od té doby mám respekt k výškám, až strach, řekla bych....
Podobný pocit jsem zažila ještě pak jednou o mnoho let později, když jsem neuvědoměle zavadila o uvolněný drát z lampičky a i když byl zásah "malý", dlouho jsem se bála jen zapnout vysavač....Pamatuju si, že jsem ze sebe vykoktala jen "ddd dododo prrddddeeelllleee"
A jednou jsem si (ale o dopst "lehčejí") vyrazila dech při věšení záclon. Zvrtnul se podemnou ne příliš stabilní stolek a já skončila "jen" s vzorně vyžehleným košem prádla na hlavě a po celé kuchyni. Ale bylo to hnusný, kdybych spadla na roh hlavou... brr, lepší nedomýšlet, tehdy bylo dětem 5 a 1 rok....