Narazila jsem na zajímavý rozhovor s dlouholetou pracovnicí švédského imigračního úřadu, původem Polkou, která popisuje mnoho z života v zemi. Vzhledem k tomu, že mě přišly velmi přínosné komentáře, které tady dávaly Anni, queeerty a jiné ohledně situace v Německu, pro ty, které to zajímá, dávám odkazy na situaci ve Švédsku, je tam i hodně faktických číselných údajů i to, že některé statistiky nejsou, protože se vést nesmí.

Jsou to dva rozhovory, kopíruji některé zajímavé pasáže:
"Výsledek je dnes takový, že roční děti jdou do jeslí a matka jde do práce. Ve Švédsku se pracuje 8 hodin, plus přestávka na oběd a čas na cestu do práce. A ty děti sedí 10 hodin v jeslích a školkách, které kdysi byly velmi dobrým, pedagogicky zvládnutým místem, ale dnes je to úschovna, neboť stát má stále méně peněz. Po 10 hodinách se matka vrací, bere dítě domů a posadí ho před televizor, ohřeje mu v mikrovlnce nějaké jídlo a dá dítě spát"

http://pravyprostor.cz/svedsko-se-otravilo-multikulturnim-socialismem-i/

"Kromě toho je obrovský počet imigrantů, kteří po odmítnutí azylu zůstali ve Švédsku. Více než 10 tisíc ročně, každý rok. V loňském roce to například bylo 12 tisíc lidí. V praxi se těm lidem dovoluje zůstat a jejich děti mohou chodit do školy, a oni mají nárok na zdravotní službu. Děti zdarma, stejně jako švédské děti a dospělí za symbolický poplatek 50 švédských korun, ale ve většině neplatí neboť nemusí nic doložit. Stačí, že půjde na pohotovost a řekne „jsem nelegální imigrant a nemám žádné doklady“ a zdravotní služba musí ho ošetřit. Nejsou deportováni, protože k tomu není společenská vůle"

http://pravyprostor.cz/svedsko-se-otravilo-multikulturnim-socialismem-ii/

Jestli také máte nějaké zdroje, kde se lze dočíst o tom, jak popisují situaci běžní lidé, tak se podělte, bohužel četba hlavních médií mi v dnešní době stále více připomíná četbu Rudého práva v minulosti.