Vím, že se to říká o stěhování. Nás postihlo jen malování, ale přesto...
Sem s nějakýma "šťavnatýma" historkama z malování u vás, ať vím, že v tom nejsem sama.

Já jsem dneska manžela přesvědčovala, že je lepší nechat dveře vysazené, abych to vroubkovaný sklo nemusela drhnout, že je snazší umýt kus podlahy navíc. Dostala jsem nadaný, že to ne, že by šlo vlhko do baráku. Ale na stěhování nábytku ven se stejně musely vysadit. Stály opřené na chodbě. Manžel ještě oblepoval zásuvky, když pětileťanda prošla kolem dveří, ty spadly, škrábly ji na tváři a pak se trošku vysypalo sklo, ale většina zůstala slepená folií. Dcera řvala, manžel na ni, pak na mě, že ji mám hlídat. No, prostě cirkus. Dceři naštěstí kromě malé růžové šmouhy na lícní kosti a lehčího šoku nic není, dveře potřebují sklenáře a já lexaurin

Podělte se o svoje historky, cizí neštěstí potěší.