Ano, dítě není chováno, utěšeno, musí si hrát samo, aby nebylo rozmazlené, a to všechno je v režii mladé, bezcharakterní, chladné jak sklo matky. Ohání se dětskou lékařkou a jejími doporučeními, což je výmysl a i z dalších věci usuzuju, že to není žádná naivka. Z celého vyplývalo, že dominantní je v rodině právě ta sedmnáctiletá matka, která určuje, jaký bude běh věcí.

Zažila si své, takže tuším, z čeho její chování plyne, ale v tuhle chvíli už je obětí její dcera a ona tím, kdo ji poškozuje.

Zdá se, že on je pro ni ochranou ve vnějším světě a ona utváří jeho vnitřní - dokonalé. Forma super, obsah děs.