Letošní podzim jsem se pustila do projektu "najdu si práci" (no dobře - budu aktivně hledat.
Právě se snažím vyrobit životopis a váhám jestli tam vůbec uvádět nedokončené PhD studium.
Můj dosavadní život byl sice docela pestrý, ale v strohém CV formátu to nějak nevynikne
Mezery tam budu mít tak jako tak, jen bez toho studia budou ještě o něco větší. Zas na druhou stranu na pozici na kterou se (teď) chci hlásit požadují jen středoškolské vzdělání, tak abych je rovnou neodradila.

K tomu ještě přemýšlím
- jak moc se převlékat za něco co nejsem, barvit si vlasy a malovat si xicht na obličej, nebo jestli tam radši přijít s tím, že tohle jsem prostě já, a jsem tak dobrá že si to můžu dovolit.

- jestli se vůbec ucházet o zaměstnání ve firmě, jejíž předmět podnikání jde jaksi mimo mě
není to nic s čím bych měla morální problém nebo nesouhlasila, je mi to vlastně i
sympatické, jen je to jakoby třeba ortodoxní vyznavač country šel dělat účetnictví do firmy, která pořádá koncerty symfonických orchestrů.

a tohle je jen takový povzdech - proč všude požadujou výborné komunikační schopnosti, a co se tím vlastně myslí - umění naslouchat, vyjádřit svůj názor, domluvit se, nebo schopnost vymluvit někomu díru do hlavy.

Doufám, že to není začátek nekonečného seriálu na téma "Slonisko hledá práci", ale nějak to nemám s kým probrat a když to tady napíšu, tak si aspoňt rochu srovnám myšlenky.