Manko - přesně tak to bylo u nás. Já měla být ta starší a rozumná a všem pomáhat - mámě, sourozencům a tak - jsem přece nejstarší a ještě holka.
A s tím chválením to bylo obdobný - sice jsem se učila na samý a moji sourozenců padali dolů, ale já jsem pořád mohla všechno udělat líp a víc. Máš na na vysvědčení čtyři dvojky, no to ses teda vyznamenala, kdyby ses snažila, tak máš samý jedničky. Mladší sestra nakonec shodila hrozící troku a byla velká oslava, protože zabojovala. Brácha na tom byl hůř, ale toho mi bylo líto - ten to odnášel jinak.
S tím chválením to bylo obdobný - sestra sebrala tátovi fichtla a jezdila s ním po areálu a tak se poplácala po zádech, jak je dobrá - nemá přece řidičák a je jí 12 let - taková šikovná.
Na mne řval preventivně, ať se opovažuju si vzít jeho auto - když jsem se ohradila, tak ona si vzala fichtla, tak jsem starší, tak co by mě mohlo napadnout.
Já se umístila v mezinárodních závodech a na mistrovství Evropy jsem byla čtvrtá - no ježiši, stejně to není žádný sport.
Ale měla jsem velký štěstí na lidi kolem našich - až mnohem později jsem pochopila, že tátu mají tak nějak za magora, který dělá peklo, když může a opravdu jsem trávila spoustu času mimo domov - tehdy to šlo bez problémů.
Nicméně od určitého věku jsem se opravdu nenechala omezovat nikým a ničím - celkem nízkého věku - pochopila jsem, že naši jsou prakticky bezmocní v případě, že budu si hlídat určitý věci, zejm. školu.
Je to pro mne velký poučení, jak se ke svým dětem nikdy nechovat a představa, že bych je od sebe odehnala, není moc vábná. Chválím je, ale ne za všechno a ne za stejný věci, nejsou to kloni, každý je jiný. A teda rozhodně neříkám - jsi starší, musíš......
Ale taky jsme řešili mezi klukama - starší syn měl pocit, že jeho mladší bratr má méně povinností a že to je nespravedlivý. Nepomohly žádné argumenty. Tak jsem jasně řekla - dobře, jak chceš - ubereme tvé povinnosti, abyste měli stejně, ale teda budeš mít stejnou svobodu jako tvůj mladší bratr - nic míň, ale taky nic víc. Přišlo mu to jako bezva nápad. Chvíli - poměrně rychle přišel s tím, že přece jen mu to nevyhovuje a že to chce vrátit zpátky.