Kájo,
tak je vyžeň na zimní zahradu .
Mně tu i normálně chybí vlastní prostor. Na to, že nemáme ložnici, jsem si stále nezvykla. Pracovního místa je málo a teď je to ještě horší, protože já blbec jsem nedomyslela koupi nového stolu do obýváku. Mluvili jsme o tom vlastně od té doby, co se odložila jídelní židlička pro Páťu, což je nějakých 10 let . Jenže do toho našeho malého prostoru se jen tak nějaký stůl pro pět osob nevejde a na míru by to bylo drahý. Až jsme narazili na stůl, který má dobrý rozměry, jenže to je barový stůl, takže je vyšší a jdou k němu jen barové židle. To sice není na obtíž při jídle, dokonce je to hezčí a je i lepší výhled z okna . Je to ale blbý v tom, že na barových židlích se nedá sedět při práci a já jsem byla zvyklá u toho stolu pracovat, když nikde jinde není místo.. Takže teď se mačkám v obýváku u konferenčního stolu. Sice se snažím většinu dělat v práci, ale ne vždy to jde.
A ještě ten týden jsme tu měli nakýblovaného Patrika, který spal v obýváku (obývákoložnici) na gauči. V tý chvíli jsem si říkala, že si neumím představit, jak bydlej lidi s několika dětma třeba v 1+1 nebo dokonce garsonce.

Leni, taky bych chtěla vědět, jak zabírá ta léčba a jestli se něco zlepšilo.
Držím palce, ať už je líp!!