Liško,

já to do určitý míry chápu, ale přece člověk okolo sebe nemá jen samý lidi, co ho frustrujou?

Chápu, že každýho občas někdo naštve, ale přece kolem sebe nemáš jen samý vadný lidi? To už není kritičnost, to je hyperkritičnost, a člověk, kterej je nelaskavej ke svýmu okolí, nebude pravděpodobně laskavej ani sám k sobě, a naopak.

Přijde mi to škoda, vidět na svejch bližních i sám na sobě jen to negativní, ale tady také není možnost, jak to udělat dobře, protože x lidí se už snažilo říct něco ve smyslu "určitě jsi skvělá ženská", ale bylo to jak házení hrachu na stěnu a odezva byla pořád "jsem nemožná".

A když zaprovokuješ a řekneš "tak jo, máš pravdu, fakt jsi nemožná" (i když si to nemyslíš a x-krát předtím jsi říkala, že si to nemyslíš, ale po sto padesátý první tě to už přestalo bavit), tak se ti dostane odezvy ve stylu "a vy zas bijete černochy".