Jentakj,

mám pocit, že o tom píšeš neustále - dcera motorová myš se musí přizpůsobit tvému tempu, lidi na horách se musí přizpůsobit tomu, že nesměj ani pomyslet na kaši, lidi, se kterejma si dáš schůzku, se musej přizpůsobit tomu, že nejsi schopna/ochotna chodit na čas... já vím, že na jednu stranu se trochu snažíš si podle toho zařídit život tak, aby to nikoho neotravovalo, ale pořád ještě zbejvá dost velkej prostor, kdy s Tebou ti druzí lidi musej nějak komunikovat.

Mně připadá, jako že tím ve skrytu nad těma lidma jakoby "triumfuješ", že nad nima máš konečně "navrch", a pokud to tak opravdu je, tak to by byla hra, na kterou bych nebyla ochotna přistoupit.