Tak jsem zase otravena, protoze nevim, co s nim - je mu 10 a je takovy nespolecensky a nesikovny - pri jidle, pri aktivite s kapesnikem i pri konverzaci. Obcas ma na sobe prilepene jidlo nebo sople, obleceni po telaku predem dozadu a podobne. Spolecenska konverzace ho snad boli a kdyz s nekym mluvi, pusobi, jako by mu to pusobilo utrpeni, drobne grimasy v obliceji. Jinak je to chytry kluk, dobre sportuje (ale to je spis tim, ze kvuli nesikovnosti mel soukromeho trenera, aby nemel pocit, ze je v telaku nejhorsi). V poradne, kde jsme byli kvul dyspraxii nam rekli, ze ma IQ pres 140 a autista urcite neni.

Tuhle se mi sveril, ze se ho deti stiti, krome jednoho kluka se ho nikdo nechce dotknout, sedet s nim, nikdo s nim nechce spat na pokoji a tak. A ve tride maji jednoho ci dva prudice, kteri ho otravuji, on se tomu neni schopny normalne branit a poslat je do haje. Nikdo mu neublizuje a tak, ale i on citi, ze je vyrazeny, ze kdyz se vyslovi jeho jmeho, ozve se nekde po tride ... fuj. Ve tride maji kluka, ktery ho otravuje, zesmesnuje, stavi se mu do cesty a pak se posmiva, ze se s nim ani nechce prat. Syn mi sam rikal, ze se boji, ze kdyby se s nim opravdu porval, tak mu mohl ve vzteku ublizit, tak si to radeji necha libit. Za par mesicu konci, tesime se vsichni, ale stejne... vsemozne ho podporujeme, povzbuzujeme, ale ma sebevedomi na nule a je plny vzteku.