Předně bych asi měla napsat, že naše společné vztahy s babičkou jsou opravdu velmi křehké. No nicméně babička včera syna potkala a protože syn bude mít 12 narozeniny, řekla mu, ať za ní přijede do práce, že si něco může vybrat.
Tak kluk se dnes i se ségrou vypravili do města za babičkou do práce, kde s nima babička klukovi něco kopila. Kluk potom, že si ještě půjde koupit mentosky do vedlejšího obchodu a babička mu to bezdůvodně zakázala, no a když kluk začal odmlouvat, proč by jako nemohl jít, že už je dost velký a při té příležitosti si stoupl, aby to babičce dokázal, tak mu babička dala po hubě, prý velký být může, po čuni ale dostat může. Když se kluk začal slovně bránit, co jako dělá, tak mu vrazila ještě jednou, prý si na ni nebude vypiskovat, tak syn jí to vrátil. Načež je babička vyhodila ať okamžitě vypadnou.
Dcera mi tu už dvě hodiny řve, že to už je podruhé, co je babička pozvala a ihned následně vyhodila, kluk se tu rozčiluje, babička vyvolává, co za nevychovance to jako mám a já jsem na šlaka.
Klukovi jsem teda vysvětlila, že to příště budu řešit já, ať takové věci neřeší sám (ať nikomu dospělému nic nevrací), ale jak k tomuto přistupovat fakt nevím. Jsem docela rozhozená.
Ráda bych viděla pohled nestranného člověka. Na to, že to kluk vrátil pyšná nejsem, opravdu v tento moment ale nevím, jaké řešení by mělo být nejlepší.