Milé ženy, zkusila jsem si dát seznamovací inzerát. Ač jsem měla dosti reakcí, brzy jsem ho zrušila a naznala jsem, že lépe mi bude samotné. Měla jsem z pekla smůlu, nebo je to normální stav? Pro ilustraci popíšu pár mužských exemplářů...
Jeden nemohl pochopit, proč už se s ním po první schůzce nechci vidět a volal a psal dlouho poté. Bylo to opravdu obtěžující.
Z dalšího táhl hned na prvním rande velmi silně alkohol. Sama nejsem abstinent, ale co je moc, to je moc.
Pak tu byl muž, který než šel na schůzku byl podroben křížovému výslechu od maminky (bylo mu již přes třicet) a pak se mnou řešil, co jí má říci po schůzce se mnou...
Nezapomenutelný, bohužel ne v dobrém, byl muž, který se oháněl svými penězi a postavením a tvářil se, že si může tím pádem koupit vše, i mě. Arogantní blb...
Plno dalších mi zcela splynulo, neb byli nevýrazní, neživí, jakoby bez energie...
Pak jeden rádoby suverén, který na první schůzce halasně vykřikoval, jak je v pohodě a že mu seznámení přes inzerát rozhodně není zapotřebí... (proč tam teda hledá? ;))
Nadržené sexuální loudily a potenciální nevěrné ženáče ani nepočítám, jakož i lidi velmi nízkého IQ.
Spousta mužů posílá fotky z dob, kdy ještě měli vlasy, nebo si přidávají centimetry na výšce...
Kamarádka říkala, že lepší jsem placené seznamky... co myslíte?