Už jednou jsem se tu snažila ten problém řešit, přešlo pár let a zkouším to znovu. Jedná se o mého nejstaršího syna - osmáka. Kluk je velmi nesmělý, navíc žádný sportovec a s lehkou nadváhou. Sport ho prostě nebaví, fotbal atd nemá smysl nabízet, tam on prostě nepůjde, není sportovní typ. Loni se navíc stal obětí šikany - to se snad vyřešilo, ale ve třídě v kolektivu prostě nemá moc kamarádů a když už by kamarád byl, rozhodně to není žádný blízký přítel. Přestože je to introvert, vidím, že ho občas trápí, že prostě v okolí žádného kamaráda nemá. Do loňského léta jsme řešili i nulové sebevědomí (to se řešilo už od školky, žili jsme v cizině, tam si toho učitelky všímaly a řešily to se mnou už od jeho 3 let)
Jeho sebevědomí se trochu zlepšilo až loni v létě, hraje v zuš a je členem dechového souboru (velmi dobrého, nejlepšího v kraji) - pan učitel je opravdu dobrý a alespoň trošku sebevědomí v něm byl schopný vykřesat (učitel to nedělal vědomě, jen to, jak ho chválil mu pomohlo). Potom teda chodí do skautu, tam má taky nějaké kamarády, ale ve vesnici prostě kromě dvou kamarádů, kteří skoro nikdy nemají čas nikoho. Skaut i zuška jsou ve vedlejším městě - už nekolikrát jsem mu nabízela, že ho zavezu za kamarádama ze skautu nebo zušky, nechce, prý nikoho nebude otravovat.
Docela mě to trápí a opravdu nevím, jak bych mu měla pomoci. Je mu 15, nikam s kamarády nechodí, pořád sedí doma a i kdbych ho poslala ven, tak prostě nemá kam jít. Máte s tímto někdo zkušenosti? Zlomí se to nějak? Jak bych mu měla pomoci? Asi mezi osmáky nevpadnu a nebudu se doprošovat, aby se s klukem bavili, to je kravina.... Kdysi mi tu někdo radil nějaký bojový sport, nabízela jsem, ze sportu akceptuje tak toho skauta.
Doma rád sedí u počítače, občas hraje on line právě s klukama z toho dech souboru nebo skautu, když je bez wifi tak si čte.