Syn byl vloni, kousek od Brna - název neřeknu,nevím, byl to takový big tábor s mnoha různými zaměřeními, třeba jazyky, pro holky mažoretky, koně, všeobecný ........ a nevím, jaký ještě. 300 dětí celkem. Jel tam sám - teda myslím, že tam nikoho neznal, vůbec nikoho. Celkem jsem se bála, protože to bylo určené pro děti 12-16 let, jemu bylo 14. Tak jsem měla strach ze šikany. Jo a nebyl povolený mobil - kdo chtěl volat, tak v určenou hodinu do kanceláře a nebo dítě mohlo volat na kredit, který se pak strhával z kapesnýho,
Já nevolala, ale synovi jsem řekla, že jak něco, má okamžitě volat on. nevolal. Líbilo se mu tam, šikana prý nebyla, naopak se to řešilo hned na začátku - za šikanu hrozilo vyloučení - ono to bylo i v propozicích. ale úplně se rozplýval nad jídlem - oni byli pořád v pohybu, tudíž pořád měli hlad. Jídlo bylo prý skvělý, oni měli snídani na objednávku, hrozili v propozicích skorovojenským režimem, tak u toho syn krčil rameny, jediný vojenský tam podle něj bylo, že muselo být ustláno tip ťop - a to se naučil skvěle.
Byl spokojený, akorát jet už nechce, protože na FB s těmi, s kterými si rozuměl a teď kručí, že chce jet s nimi na tzv. tábor - jakotábor - no to se ale bojím, bez dohledu.