V zaměstnání - když mám práce opravdu hodně, takže nevidím to světlo v tunelu, dávám si malé cíle - naplánuji si, co chci za den v práci stihnout. Když splním svůj miniplán, odcházím z práce s dobrým pocitem, i když tam ještě množství práce na další dny čeká. Pokud někdo prudí, že potřebuje něco rychleji, než se to dá stihnout, řeším to s šéfem - on musí rozhodnout, jestli se prudič upřednostní na úkor jiných, nebo jestli bude čekat a minimálně je informován o tom, že si někdo stěžuje. Jeho úkol zase je, aby vyjednal vyšší kapacity s vedením nebo delší termíny, pokud se nestíhá.

Mimo práci - jednou týdně chodím cvičit, o víkendu ven, na procházky, na chatu nebo nějaký výlet. Dávám si pauzu na kafe, přečtu si zprávy nebo Rodinu, podívám se na nějaký přírodopisný nebo historický dokument, to mi všechno zlepší náladu.