Dík, já jsem teď prostě totálně psychicky vycucnutá, každý den mi přijde jako totální peklo... On je jinak krásný, šikovný kluk, mazlivé zlatíčko, ale ten řev je síla, a je to pořád, i když ho třeba na ulici chytnu za ruku aby nevletěl pod auto, nebo mu nedovolím dělat co si zrovna v tu chvíli usmyslí... Vrátili jsme se před chvílí z procházky s takovým kraválem, že celá ulice musí vědět že jsme doma. A nezabírá nic, tišit, odvádět pozornost, zakřičet na něj, přiznám se že v afektu dostal i plácanec, ale to neřeší nic kromě toho, že se leknutím rozbrečí a po uklidnění piští dál... Už jsem zralá na blázinec