Moc děkuji tobě i všem ostatním za zkušenosti i povzbuzení. Budeme to muset nějak zvládnout. V domácích podmínkách se toho ani moc nebojím, vlastně až na výměnu některých pochutin za jiné (a občas mytí jednoho hrnce navíc) to nevypadá jako velký zásah do našich zvyků. Ve škole už mi také řekli, že s tím nemají problém, mají dvě další děti a jednu učitelku s celiakií, takže jsou zvyklí. Prý se snaží pokud možno vařit to samé co ostatním, jen to přizpůsobit bezlepkové dietě.
Nejvíc mám strach z výletů, cestování, táborů ... prostě z jídla mimo zaběhnutý režim. Už jsem si například zjistila, že dceřin oblíbený tábor není na celiakii zařízený. To pro ni bude velká rána, že už tam nebude moci jet. Jinak my dost cestujeme, jezdíme na výlety a často bez nějakého pevného plánu. Prostě improvizujeme, kde se nám líbí zastavíme, zajdeme do hospody nebo restaurace, jídlo nikdy nevozíme s sebou. V tom vidím ten největší problém ... Holt si budeme muset zvyknout.