no... co na to napsat...

mám 4 děti, že by byly všechny plánované, to opravdu ne... 4.dítko jsem byla ochotná si nechat pouze v případě, že nebudu muset 3 roky do práce a muž nás uživí.. Sliboval hory i s horákama, žili jsme v zahraničí, tzn mnohem lepší podmínky než tady v ČR...
skutečnost je taková, že vleklých neshodách jsem jej vyhodila...

co se týče spánkové potřeby současných dětí, tak už jsou dost velké, aby pochopily, že takhle to není úplně ok. v tomhle jsem trochu sobecká a můj vlastní spánek a osobní prostor (večer po uložení dětí si vzít nenechám) je prostě svatý. Ale naučila jsem si na to děti fakt hned od porodnice. Byť to s třetirozenou bylo opravdu náročné! Takže tohle by se jistě dalo změnit, pokud už by k tomu mělo dojít.

Hlídání je blbý, když není. To uznávám. Udat někam větší počet dětí je problém, kor pokud jsou na sebe fixované. Ale na druhou stranu - vaše holky už jsou celkem velké, tam už by mohla být i nějaká drobná pomoc od nich. Prostě je trošku zapojit.
Manžel je natolik samostatný, na kolik jsi schopna mu jeho nesamostatnost tolerovat. Prostě a jednoduše, když musí fungovat, on fungovat bude. Nebude to tak dokonalé, jako od tebe, ale bude.

Ale obecně, pokud se na to necítíš, tak se do toho nenuť.

(druhou stranou.. znám případ, kdy měli manželé 2 holčičky a tatínek si přál chlapečka. A mají ho. 50% je docela dost )