Obě hry samozřejmě máme doma. Teda Krycí jména tu variantu se slovy. Vím, že jsou ještě obrázky, ale mně se to moc nelíbilo. Hrát to ve dvou jsme dělali doma jen tehdy, když se jedno z dětí chystalo na finále Mistrovství republiky. Tak jen v rámci tréninku. Jinak nemáš s kým soutěžit. Hrají týmy proti sobě. Ideální pro čtyři hráče, ve větším týmu jsem to nehrála, ale vyrobila jsem si obdobnou hru v angličtině pro svoje studenty a hrajeme to ve skupinkách. Baví je to hodně.
Ubongo máme tu dospělou verzi, myslím, že je i dětská, ale my dětem vždy rovnou kupovali dospělé verze a případně zjednodušovali pravidla, teda spíše systém bodování. Ubongo rozvíjí geometrickou představivost. Máme matematicky velmi šikovného syna, ale v téhle hře o vždy porážela jeho o dva roky mladší sestra. Diamanty jsou super, ale nejdřív musí to dítě sestavit ten obrazec. Mám tu hru moc ráda.
Z těchto dvou hrajeme Krycí jména určitě častěji. Nicméně my jsme opravdu hráčská rodina a deskové hry hrajeme aspoň dvacet minut téměř denně. Místo Večerníčku A kdybych se měla rozhodnout, kterou z těch dvou, vzala bych asi obě . Každá je jiná, obě skvělé.