Moje babička to naštěstí, jako vedoucí telefonistka směny Luftschutzu prožila v krytu, ale vyprávěla o tom. Žila shodou okolností na horních Vinohradech u Flóry a linie bombardování šla směrem k Flóře.

Ale poslední bomby spadly někde nad Mírákem. Zásah dostala i FN na Karlově náměstí, kus od Emauz. Emauzy to dostaly "právem", sídlilo tam SS.

Bohužel to dostal i dům, myslím na rohu Budečské, kde zahynula polovina rodiny vzdálené tety (otec s jednou dcerkou), když dům rozpůlila bomba.

Co jsem četl, byly německé ztráty nepoměrně menší než české, protože Němci okamžitě utíkali do krytů, Češi to nebrali moc vážně. "Achtung achtung überhole, čapni kufr, ať jsi dole."

Praha byl ale legitimní cíl, jako jakýkoliv jiný cíl v Říši. Četl jsem, že americké posádky měli Prahu mezi náhradními cíli. Důvod, proč Prahu moc nebombardovali více byl vedle jisté (ale omezené) míry tolerance ke spojeneckým územím v tom, že míra průmyslu zde byla poměrně malá, a spíše na předměstí, vyžadující slušnou orientaci. A také zřejmě v tom, že Čechy neležely ani ve směru postupu k Berlínu, ani ve směru postupu k Vídni.