Nevím jak jsou na tom Náglovi s financem, ale u nás by taková spořivost byla ještě slabý nástroj. Nebydlíme ve městě, ale máme tam blízko. Nemáme auto a při nákupu musíme zohlednit i cenu dopravy. Nějakou zeleninu vypěstujeme, ale to není ta největší položka v potravinách, i když ty dýně hokaido a cukety nás dost zachraňují - na podzim. Co jde, kupujeme v bezobalovém obchodě na kila - luštěniny a tak. Téměř nejíme maso - já vůbec, zbytek rodiny zřídka (pozůstatek jejich vegetariánské minulosti). Nejím nic z mléka ani vajíčka. Hodně vaříme a pečeme - denně. Tím se hodně ušetří. Brambory kupujeme na většinu roku na uskladnění najednou od zemědělce z vedlejší vesnice. Předpokládám, že by se dalo jíst ještě levněji (a zdravěji), ale do toho nemůžu rodinu nutit . Nakonec to ani není cíl - jídlo není krizová výdajová položka, protože až tak moc už se skrouhnout nedá.

Každopádně, i když statistiky říkají, že nízkopříjmové rodiny jí méně zdravě, nemusí to být pravda, pokud se na to jde promyšleně a člověk si zvykne plánovat a vařit. Vařením myslím i to, že si nekoupím kelímek hummusu za třicet korun, ale koupím cizrnu a ten hummus si vyrobím do zásoby a dám do ledničky.