Tak tedy pokud se hledá někdo, kdo má více malých dětí za sebou, jsem tu! Máme děti v rozmezí 1,5 - 10, tj.necelé 2 roky po sobě. Začnu tím, že trestat děti fyzicky je mi velmi nepříjemné a vždy se snažím zkusit vše ostatní. Je to vyčerpávající. Je to furt dokola. Ti mladší se učí, ti starší vědí. Pokud by šlo jen o oblékání a uklízení, přijdu si často jak naprostý idiot! Pořád dokola opakují to samé, vysvětluji, motivují i vyhrožuji...Kdo má dvě děti, tak si asi jen těžko dokáže představit, co VSECHNO za situace během dne může nastat. Strojení bych řadila mezi prkotiny, které se dají řešit různě. Co ale "stádové chování", "vzpoura", řetězová reakce...a mnoho dalších situací. Byly doby, kdy jsem cítila, že nemám všechny děti pod kontrolou tak, jak by to mělo být, tj.někdo by někam utekl, spadl, rozbil něco aj. Nemohla jsem tedy nikam jít. Leda, že bych ty děti dokázala "spacifikovat" a mít to pod kontrolou. K tomu nelze jen pořád vysvětlovat, ale umět to s autoritou. Článek se mi moc líbí a je to ideál. Těžko ale říct, co v této nedokonalé době s nedokonalými rodiči i dětmi je to nej řešení. My musíme být vynalézaví a naše metody různě měnit, inovovat, přizpůsobovat. Aniž bych se nějak chválila, lidé jsou z našich dětí často paf. Nechápou to, že to jde s úsměvem...