Vzkazy Fotoalba Deníky Recepty Bazar
    


 Příspěvky 17 z 7 

 jituše 


POHÁDKA 
(26.4.2011 19:14:22 )
Pohádky a jejich význam pro rozvoj osobnosti předškoláka
Pohádku můžeme vyprávět již velmi malému dítěti, podle Kutálkové (1992, s. 34) již od dvou let mají děti rády krátké pohádky na dobrou noc a s jednou pohádkou vystačíme řadu dní, protože děti mají rády opakování. Častým opakováním, nás začnou i doplňovat či opravovat. Je samozřejmostí, že každé dítě si oblíbí jinou pohádku. Může se zdát, že dítě v tomto věku pohádce nerozumí, ale přesto vnímá melodii hlasu, což je předpoklad k rozvoji řeči.
V předškolním věku, jsou již rozvinuty podstatné složky psychiky dítěte – vnímání, představivost, paměť pozornost, myšlení i vůle, a proto je dítě schopné soustředit se na delší vyprávění a porozumět mu (Šmelová, 2004).
Pohádka může dítě poslouchat vyprávěnou, čtenou, namluvenou na CD nebo v televizi. Zde se budeme věnovat pohádce vyprávěné, či čtené, jelikož tento způsob vnímání pohádky je pro rozvoj dítěte více přínosnější (osobní kontakt, možnost ptát se na neznámé výrazy...) a měl by být i v mateřských školách více využívaný. Sledování televize je pasivní přijímaní nabízeného, avšak pohádky v televizi či kině mají v životě dítěte také nezastupitelné místo. Pozor na to, že malé děti neoddělují fikci od reality. Musíme dbát i na to, aby dítě čas u televizní pohádky strávilo opravdu sledováním děje, a aby nemělo televizi pouze jako zvukovou kulisu.
Pohádky plní v životě a rozvoji předškoláka mnoho funkcí. Jedna z funkcí pohádky pro předškoláka je dle Říčana (1990, s. 143) to, že dítě jejím prostřednictvím přejímá nejstarší dědictví své kultury a i značnou část historického programu, jímž se řídí jeho duševní vývoj. Nejčastěji dětem předčítáme, či vyprávíme klasické – dalo by se říci lidové - pohádky jako je Perníková chaloupka, či O Smolíčkovi. Říčan (1990, s. 143) připomíná, že nikdy neuspěli reformátoři, kteří se snažili nahradit historický program svým vlastním, a kteří tvrdili, že pohádky odvádějí děti od reality, což je podle nich v tomto věku výchovně nebezpečné, nebo tvrdili, že pohádky jsou kruté či nemravné a je nutno před jejich vlivem děti chránit.
Pohádka je dítěti blízká svou časovou neurčitostí (Byl jednou jeden, Bylo nebylo...), záhadným umísťováním (Za sedmero horami...) a tajemností, která z toho vyplývá (Říčan, 1990, s. 143). Také postavy jsou výrazné a rozdělují se na dobré a zlé, všechno je jednoznačné, zjednodušené. V pohádkách vítězí dobro nad zlem, což je pro dětské chápání snadné pochopit.
Z pohádek plyne morální ponaučení. Např. v pohádce o Kohoutkovi a slepičce – kdyby se kohoutek podělil se slepičkou, nic by se mu nestalo a z druhé stránky – přesto, že kohoutek byl lakomý a nerozdělil se, slepička mu pomohla.
Pohádka dále rozvíjí dětskou fantazii. Dítě si může představovat, jak vypadá princezna, jak se princ snaží dostat přes hluboký les... Pokud začnou děti velmi brzo sledovat pohádky v televizi (nebo na DVD), má fantazie ztížené podmínky, aby se rozvíjela (Zähme, s. 59). Fantazii i slovní zásobu a vyjadřování rozvíjíme i tím, že dítěti řekneme začátek pohádky a necháme ho, aby zkusilo děj dokončit. Vyčerpáme-li vlastní nápady, může nám pomoci kniha Zdenka K. Slabého, Nedokončené pohádky (Praha: Portál, 2007. ISBN978-80-7367-186-0.)
Pomocí pohádky se rozvíjí i řeč. Při dramatizaci pohádek se často rozmlouvají děti, které mají s vyjadřováním a s mluvou celkově problémy. Představují-li někoho jiného – např. na hlavě mají čepičku, prožívají to, stávají se skutečně někým jiným.
Pohádku můžeme využít i při logopedické reedukaci. V pohádkách se vyskytují zvířátka a spoustu přírodních zvuků, které mohou děti napodobovat. Onomatopoia jsou zvuky, které děti zvládají mezi prvními.
Neméně důležitý je rytmus a rým, který mnohé pohádky nabízejí – např. „Smolíčku, pacholíčku.....“, František Hrubín ve svém Špalíčku pohádek nabízí spoustu krásných veršovaných pohádek jako je Červená Karkulka či Paleček a jeho kamarádi. Pomocí takovýchto veršů, které jsou vložené do pohádky se rozvíjí schopnosti a dovednosti, které dítě bude v budoucnu potřebovat i při čtení a psaní – rozkládání slov na slabiky. Říkanky v pohádce činí děj pro dítě jednodušší a poutavější (Lipinská, 2008).
Rozvíjení paměti, které je potřeba k učení (psaní, diktáty, matematické příklady...) nalezneme v pohádkách O Koblížkovi, Boudo, budko, O kohoutkovi a slepičce a v mnohých dalších. Jedná se o schopnost zapamatovat si sled slov v pořadí jak jdou za sebou, postupně přidávat - „nabalovat“ další slova a před tím zopakovat přesný sled slov, která již byla jmenována - „Já myška Hrabalka, já žabka Kuňkalka...“.
Děti se pomocí pohádek učí udržovat pozornost, vnímat a zapamatovat si děj, vyprávět plynule příběh, rozvíjet předmatematické představy (Např. v pohádce O řepě – před, za....), rozvíjí si slovní zásobu a vědomosti (Např. v pohádce Jak pejsek a kočička pekli dort....).
Pohádky navazují v dětech pocit bezpečí a klidu, jestliže se opakují. Děti ví, co bude následovat, a i když by se zdálo, že pohádky obsahují téměř hororové prvky (sekání hlav, párání břicha...), tak vždy dobře dopadnou a děti mají rády dobré konce, konce, kdy zvítězí dobro nad zlem, chytrost nad hloupostí. Dalo by se říci, že děti mají z pohádek potěšení, jejich fantazie naplno pracuje a rozvíjí se.
V neposlední řadě má pohádka i sociální úlohu. Děti se její pomocí učí řešit situace, které mohou nastat i v běžném životě. Učí se říkat NE, což je velmi důležité. Například pohádky O Budulínkovi, O Smolíčkovi... Smolíček neměl pouštět Jezinky do domečku, měl jim říci neotevřu, nesmím.
Dětem může pohádka také pomáhat zvyšovat sebevědomí, utužovat kolektiv, vyzdvyhovat děti, které trpí nějakým nedostatek, díky němuž se z nich v kolektivu stane outsider. Do děje pohádky nenápadně vkládáme kladným hrdinům podobu konkrétního dítěte - ... a ten princ měl stejné vlasy jako ty, nosil rovnátka jako Péťa... apod. Tento kladný hrdina nakonec vyhraje, získá krásnou princeznu.
Pro všestranný rozvoj předškoláka jsou jsou vhodné tyto základní pohádky: O veliké řepě, O koblížkovi, Červená Karkulka, Perníková chaloupka, Boudo, budko, O Smolíčkovi a O Budulínkovi. Pohádky jen nečteme, nevyprávíme, ale dále s nimi pracujeme. Mnohdy můžeme pohádku využít jako motivaci pro další činnost a nebo naopak mnohé činnosti se dají využít jako motivace k poslechu pohádky. Zapomínat by se nemělo ani na výš zmiňovanou dramatizaci pohádek. A k čemu můžeme tyto pohádky využít v praxi?
O veliké řepě – matematické představy, prostorové pojmy – řada, první, poslední, před, za, všichni, dramatizace pohádky
O koblížkovi – posloupnost, morální vlastnosti, výše zmiňované „nabalování“, představy o potravinách
Červená Karkulka – bezpečnost, vztah k přírodě, barvy, učení se principům rozhovoru
Perníková chaloupka – bezpečnost, odvaha, rozvíjení smyslů (perník – čich, zrak, chuť...)
Boudo, budko – znalost zvířat, onomatopoia, „nabalování“
O Smolíčkovi – říkat NE, znalosti o přírodě
O Budulínkovi – říkat NE
Je to jen krátký seznam nápadů, jak pracovat s pohádkami a jak pohádky rozvíjí předškoláka, každého určitě napadne spousta dalších námětů.
Závěr
Pohádka patří neodlučně k dětskému věku (Říčan, 1990, s.143). V životě předškoláka má nezastupitelné místo. Jejím prostřednictvím je ovlivňována intelektuální, smyslová i emocionální stránka dítěte, je zdrojem poznání a orientace v prostředí, ve kterém dítě vyrůstá (Šmelová, 2004).
Může se také stát, že oblíbení hrdinové pohádek se stanou vzory napodobování, chování a prožívání dětí (Šmelová, 2004).
Přesto, že dětem vyprávíme pohádky, neznamená to, že ho zaujmou knížky. Na čtené pohádky přecházíme postupně, volíme knihy obrázkové, necháme výběr i na dítěti (Lipinská, 2008). Může se stát, že dítě bude mít jiný vkus než my, ale i částečná možnost výběru je pro dítě přínosem. Důležité je, aby dítěti četba či vypravování pohádky přinášelo radost.
Kolegyně, která mi poskytla své zkušenosti pro tuto seminární práci, s pohádkou pracuje již dlouhá léta. Využívá jí při své práci učitelky v MŠ. Je ráda, že její zkušenosti s pohádkou se dostanou i k dalším učitelkám, a byla by velice ráda, kdyby byly využity hlavně v praxi.

Odpovědět

 jituše 


Re: Kontakt j 
(29.8.2010 20:47:10 )
telefon - 606 87 19 78

Odpovědět

 MajdulkaF 


Domča 
(25.7.2010 18:10:41 Komentář ke článku Dáda )
Bob, díky za zprávu. Strašně moc na Dádu a Domču myslíme a držíme všechny palce, co máme, ať jsou výsledky co nejlepší a Domča se z toho dostane!!!

Odpovědět

 Hakiniki-Kuba 


Držíme všechny palce 
(25.7.2010 14:44:52 Komentář ke článku Dáda )
... co máme, ať se z toho Domča dostane!!! To je teda síla :-(. Myslím i na Dádu, jakoby toho chudák neměla dost. Ale Dominika je mladá, určitě se z toho vylíže bez následků. Myslíme na ně a posíláme hodně síly a podpory. Haki a Kubik

Odpovědět

 jituše 


Kontakt j 
(22.7.2010 14:39:38 )
mail: Jitka.adresa@seznam.cz
skype: kratochvilovajitka

Odpovědět

 Majlou,Dam03/04+Dan05/07 


Info 
(5.6.2007 13:17:57 )
Rodičovský příspěvek se poskytuje rodiči, který pečuje po celý kalendářní měsíc alespoň o jedno dítě ve věku do 4 let, nebo do 7 let, jde-li o dítě dlouhodobě zdravotně postižené nebo dlouhodobě těžce zdravotně postižené. Náleží-li rodiči peněžitá pomoc v mateřství (peněžitá pomoc nebo nemocenské poskytované v souvislosti s porodem), vyplácí se rodičovský příspěvek jen je-li vyšší, a to ve výši rozdílu.

Navrhované změny
Vazba dávky na průměrnou mzdu v nepodnikatelské sféře byla učiněna v předvolebním období a znamenala vysoký nárůst výše dávky a s tím spojených finančních prostředků ze státního rozpočtu. S ohledem na výši dávky, délku nároku a snadnou dostupnost se ukazuje, že se rodičovský příspěvek může stát atraktivní dávkou pro migrující občany z okolních států EU. Proto jsou navrhovány následující změny:
Peněžitá pomoc v mateřství (PPM) bude sjednocena na 28 týdnů pro vdané a osamělé matky. 37 týdnů bude trvat pouze po porodu vícerčat.
Rodičovský příspěvek je koncipován ve vícerychlostní struktuře čerpání a ve třech výměrách stanovených v pevných částkách, a to:
• zvýšená 11 400 Kč
• základní 7 600 Kč
• snížená 3 800 Kč
Rodič má možnost si zvolit:
rychlejší čerpání rodičovského příspěvku - po peněžité pomoci v mateřství (PPM) ve zvýšené výměře do 24 měsíců věku dítěte,
klasické čerpání rodičovského příspěvku - po PPM v základní výměře do 36 měsíců věku dítěte,
pomalejší čerpání rodičovského příspěvku - po PPM nebo od narození dítěte v základní výměře do 18 měsíců věku dítěte a dále ve snížené výměře do 48 měsíců věku dítěte.
Volba doby a výše čerpání PPM a rodičovského příspěvku se vztahuje vždy k nejmladšímu dítěti v rodině.
Vybraná možnost čerpání je již nezměnitelná a nelze uplatňovat zpětně, a to ani při střídání rodičů v pobírání rodičovského příspěvku.
Pokud nevznikl nárok na PPM, rodič bude automaticky pobírat rodičovský příspěvek od narození dítěte v režimu pomalejší varianty dávky.
O rychlejší čerpání může požádat rodič, pokud výše PPM dosahovala alespoň 380 Kč denně, a musí tak učinit při ukončení čerpání PPM.
O klasické čerpání musí rodič požádat v 18 měsících věku dítěte.
Pokud rodič nepožádá o rychlejší či klasické čerpání rodičovského příspěvku, je mu po 18. měsíci roku věku dítěte vyplácen rodičovský příspěvek v režimu pomalejšího čerpání.
U zdravotně postižených dětí je zachován nárok na rodičovský příspěvek do 7 let věku dítěte v základní výměře. Od posouzení dítěte jako dítěte dlouhodobě zdravotně postiženého nebo dlouhodobě těžce zdravotně postiženého (nejdříve v 1 roce života dítěte) by se poskytoval rodičovský příspěvek v základní výměře do 7 let života dítěte bez ohledu na zvolenou možnost čerpání rodičovského příspěvku před posouzením zdravotního stavu dítěte.
Rodič, pečující o dítě, které bude v době účinnosti zákona starší 3 let, bude pobírat rodičovský příspěvek ve snížené výměře do 4 let věku dítěte.
Rodič, pečující o dítě, které bude v době účinnosti zákona starší 18 měsíců a mladší 3 let věku (a tudíž si rodič nemůže ze zákona zvolit možnost čerpání rodičovského příspěvku), bude pobírat rodičovský příspěvek v základní výměře do 3 let věku dítěte a následně rodičovský příspěvek ve snížené výměře do 4 let věku dítěte.
Volba čerpání rodičovského příspěvku
Rychlejší čerpání - po peněžité pomoci v mateřství náleží rodičovský příspěvek ve zvýšené výměře do 24 měsíců věku dítěte
ženě náleží po porodu peněžitá pomoc v mateřství za cca 5 měsíců (22 týdnů) + celková výše čerpání rodičovského příspěvku 216 600 Kč (za 19 měsíců ve výši 11 400 Kč)

Klasické čerpání - po peněžité pomoci v mateřství náleží rodičovský příspěvek v základní výměře do 36 měsíců věku dítěte
ženě náleží po porodu peněžitá pomoc v mateřství za cca 5 měsíců (22 týdnů) + celková výše čerpání rodičovského příspěvku 235 600 Kč (za 31 měsíců ve výši 7 600 Kč)

Pomalejší čerpání - po peněžité pomoci v mateřství nebo od narození dítěte (v případě, že na peněžitou pomoc v mateřství nevznikl ženě nárok) náleží rodičovský příspěvek v základní výměře do 18 měsíců věku dítěte a dále ve snížené výměře do 48 měsíců věku dítěte
ženě náleží po porodu peněžitá pomoc v mateřství za cca 5 měsíců (22 týdnů) + celková výše čerpání rodičovského příspěvku 212 800 Kč (za 13 měsíců ve výši 7 600 Kč a 30 měsíců ve výši 3 800 Kč)

Odpovědět

 BERBER+A+L+V 


PŘÁTELSTVÍ 
(8.3.2007 9:34:12 )
Promázla jsem staré vzkazy, promázla jsem i "přátele". Myslím, že kdo chce nakukovat do našich alb, měl by nakukovat i mezi nás, dát o sobě vědět. Takže jeslti se objeví někdo se zájmem o ZNOVUOBNOVENÍ přátelství, určitě se tomu nebráníme:-*

Odpovědět

 Příspěvky 17 z 7 
Přihlášen: Nikdo
Jméno
Heslo
Nová registrace
Nápověda
Technická podpora: na této adrese. (C) 1999-2011 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.