|
|
|
GDM a můj názor na ni (by Beezi) |
|
| Autor: Beezi,V+J , 26.2.2009 | |
| Já bych byla ochotná se v tomto případě "podřídit systému", pokud bych měla pocit, že systém zaujímá k problému nějaký jednoznačný postoj, a z toho vyplývají řešení. Ale po tom, co jsem sama zažila a následně přečetla, jsem si jistá, že ani ten systém v tom nemá jasno.
*Začíná to už tou samotnou diagnostikou - o tom, že někde se používá jedině OGTT, jinde stačí Sullivanův test, asi víte. To by ještě šlo. Jenže ony jsou dost velké rozdíly i v tom, jak v které ordinaci ten který test probíhá. Někde doporučí den předem nejíst sladké a přijít nalačno, jinde je jim to jedno. Někde chtějí, abyste v době mezi vypitím sajrajtu a odebráním vzorků krve v klidu seděly, jinde je jim to jedno. O takových extrémech, jako jsou v té včerejší diskuzi zmíněné dvě koblihy, které jim někde stačily namísto roztoku glukózy, ani nemluvě.
Pokračuje to tím, že se lékaři neshodnou ani v hodnocení výsledků těch testů - nechce se mi teď vyhledávat ty konkrétní hodnoty, které jsou považovány za hraniční, ale pokud to uděláte, určitě najdete několik možných variant - stačí třeba zalistovat trochu hlouběji v diskuzi na Rodině - Těhotenská cukrovka, kde si těhule běžně sdělují zkušenosti.
*Rozdíly plynou jednak z toho, jestli jsou testy prováděny (příp. vyhodnocovány) přímo u vašeho gynekologa (já to tak měla), nebo vás na to gynekolog odešle někam na internu/diabetologii. To, že to rozdílně hodnotí gynekologové, pro které je to řekněme oborově "okrajová" záležitost, by se ještě dalo pochopit, jenže co jsem tak četla, liší se v hodnocení i diabetologové (byť už třeba jen v tom, že v momentě, kdy ty hodnoty jen lehce překračují limit, jeden to hodnotí už jako GDM a jiný tomu říká "intolerance glukozy" a řeší to "benevolentněji").
*Když postoupíme ještě dál, zjistíme, že jsou dost indivindi rozdíly v tom, jak vaši diagnostikovanou GDM (nebo intoleranci glukozy) budou řešit, podle toho, komu se dostanete do rukou. Od přístupu, kdy vás s tím gynekolog nikam nepošle a řekne vám, že nemáte jíst sladké, ale když si jednou týdně jednu koblihu dáte, tak se taky nic nestane - tak to proběhlo u jedné těhule z mojí těhudiskuze, odněkud z východočeské gubernie. Až po přístup, kdy já sama (s jen mírně vyššími hodnotami testu než ona těhule) byla odeslána do diabetické poradny u Apolináře - chodila jsem k MuDr. Moravcové, která je, co vím, považována v této problematice za tuzemskou špičku. Baba je to přísná (nezazlívám jí to), takže začíná u všech těhulí poměrně striktní diabetickou dietou, napřed tedy jen s vyloučením všeho sladkého a jiných uhlohydrátových bomb (třeba mléko a mléčné výrobky po ránu) + jídlo pětkrát denně v malých dávkách. Pokud to nepomůže, následuje zkoumání a třídění potravy dle množství uhlohydrátů, které obsahuje, a odvažování porcí.
*No, a pokud i to je slabý kalibr, jak se stalo třeba u mne, kdy i přes opravdu poctivé dodržování výše určených pravidel, hodnoty glykemie se s postupujícím těhu stále horšily - nasazuje se inzulin.
*JENŽE! Můj případ pokračuje - inzulinový ortel jsem důkladně ořvala a následujícího rána se dostavila k instruktáži a první aplikaci + vyzvednout si glukometr. Hezky pod vedením sestry jsem se tam poprvé (a naposled) píchla do břicha, vykráčela do čekárny, kde jsem měla 10min setrvat a po cca pěti minutách se vesele složila k zemi. Takže - diagnostikována nesnášenlivost inzulinu (neptejte se mě, co to znamená, vzhledem k tomu, že Moravcová problematice opravdu rozumí, myšlenku na to, že by vědomě nasadila inzulin někomu, u koho by byl na škodu, jsem zahnala) a konstatováno, že nezbývá, než vydržet bez něj a ještě zpřísnit dietu.
*Dieta byla sice poté fakt ďábelská, ale já byla pochopitelně ráda, že si nemusím píchat to sfinstvo.
*Pro srovnání uvádím, že zatímco já takhle postupovala stále do vyšších levelů, východočeská kolegyně si stále vesele vystačila s vynecháním sladkého a sem tam nějakou tou "koblihou". Chodila do "rizikové poradny" a pro kontrolu jí cca jednou měsíčně nechal gyndař udělat glykemickou křivku, která teda taky byla pokaždé o chlup horší, ale bylo to ohodnoceno, vzhledem k postupujícímu těhu, jako normální.
|
|
Zobrazeno doposud 1344 x.
|
|
