Kde koupit šátek: Byla bych nerada, kdyby tenhle článek vyzněl jako reklama na Vatanai, ale budu se o nich hodně zmiňovat, protože náš šátek byl od nich. V současnosti se v Čechách dají zakoupit šátky od www.vatanai.cz a www.babysatky.cz. Tuším, že existuje ještě třetí firma, jestli jí někdo znáte, poraďte. Některé mé známé si šátky samy ušily – je to také řešení, ale bála bych se, jestli bych dovedla vybrat vhodný materiál, podle semináře Vatanai to je přece jen trochu věda.
Délka šátku a vázání: Máme šátek 4,5 metrů dlouhý, což je pro naši rodinu optimum – já jsem spíš menší (164 cm) a manžel je na muže spíš menší / střední postavy. Je pravda, že úvaz „Kapsa“, který jsme téměř výhradně používali, mu vycházel tak tak, takže větším nebo mohutnějším postavám bych doporučila šátek delší. Nejlepší je před zakoupením šátek přímo vyzkoušet, ideálně na semináři o nošení dětí v šátcích. Podle mojí zkušenosti je vždycky lepší techniku vázání vidět na vlastní oči, než se o úvaz pokoušet jen podle nákresů. My jsme si zašli na seminář Vatanai, když jsem byla ještě těhotná – na „pokusy“ s vázáním nám těhotným půjčili panenku, jinak tam byly i maminky rovnou s dětmi.
Úvazy: Jednotlivými úvazy se nechci zabývat z hlediska způsobu vázání, k tomu už na Rodině články jsou, chtěla bych se zaměřit spíš na to, jaké s nimi máme praktické zkušenosti. Kolíbka Vojtu jsme v šátku nosili s manželem od narození, a to velmi intenzivně, ani jsme si nepořizovali kočárek. Začínali jsme s úvazem „Kolíbka II.“, který Vatanai uvádí jako vhodný pro novorozence. Dále je pro novorozence vhodná i Kolíbka I. a Kolíbka III., u Kolíbky I. se nám ale zdálo, že miminko má hlavičku níž než nožičky a Kolíbka III. nám připadala taková nějaká nestabilní. Asi jsme tyhle úvazy neuměli správně uvázat? Na Kolíbky je 4,5 metru šátku skutečně zbytečně mnoho, museli jsme si vždy přebytečný šátek omotat kolem pasu. Vojta vypadal v Kolíbce II. poměrně spokojeně, pouze protestoval, když jsme ho do ní dávali, zejména když jsme ještě neměli potřebný grif. Jinak většinou po chvilce usnul. Výhodou Kolíbky I. a II. je, že si nejdříve uvážete šátek a teprve potom do něj dáváte dítě, zároveň je výborné, že i potom lze úvaz dotahovat a upravovat. Hlavní nevýhodou Kolíbky I. a II. je nesymetričnost úvazu – zatěžuje jen jedno rameno, ideální na bolavá záda.
Kapsa: Hned jak to šlo, přesedlali jsme na úvaz „Kapsa“, který je podle Vatanai vhodný od 1 měsíce věku, pokud dítěti podepřete šátkem hlavičku. Na téma vhodnosti tohoto úvazu se ovšem vedou diskuse, někteří odborníci tvrdí, že vhodný není (zejména v Čechách, naopak v Německu ho prý doporučují). Aby se vlk nažral a koza zůstala celá, je možné do úvazu Kapsa (který se skutečně dobře nosí) dát dítě tak, jako do Kolíbky – tedy tak, že se jeden z křížících se pruhů roztáhne a dítě se položí do něj. Vzhledem k tomu, že tento úvaz se po uvázání už nedá snadno upravovat jako Kolíbka, je k tomu potřeba trochu cviku a odhadu, jak přesně šátek uvázat, aby se tam mimi vešlo a přitom nebylo moc volně. I klasická forma Kapsy, kde v ní dítě sedí, chce z tohoto důvodu trochu cviku, ale myslím, že se to bohatě vyplatí. Abych shrnula výhody tohoto úvazu: váha je rozložená rovnoměrně na obě ramena a dítě je hodně blízko u nosiče, takže se opravdu dobře nosí. Úvaz se váže na těle předtím, než se do něj vloží dítě – zároveň lze dítě vyndat ven a úvaz zůstává v pohotovosti – nemusí se rozvazovat. Nevýhodou je, že při klasickém použití úvazu, kdy dítě v Kapse sedí, se občas stane, že nosič přesně netrefí nejlepší úvaz a když mu dítě na břiše usne, nedokáže mu hlavičku upevnit do svislého pruhu (je buď moc volný nebo moc těsný) a tak jí musí držet celou dobu, co dítě spí. Při položení dítěte do Kapsy jako do Kolíbky tento problém odpadá.
Další úvazy: Z dalších úvazů jsme zkoušeli ještě Krosničku – zjistili jsme, že u ní nevýhody převažují nad výhodami, hlavně tedy u dítěte do 1 roku, dvouletého Vojtu v ní teď občas nosíme. Krosnička se uvazuje současně s dítětem (posadíte dítě na šátek a přitáhnete k tělu), což je sice výhodné, že si můžete vše přitáhnout podle momentální potřeby, připadalo nám to ale zároveň dost krkolomné. Také nám nevyhovovalo, že krosnička se nosí na zádech – takže když bych šla někam sama, tak bych vůbec neviděla, co tam Vojta dělá, jestli třeba nespí a není moc zkroucený. Velký problém jsme měli s rozvazováním krosničky. Možná jsme něco dělali špatně, ale když jsme ji chtěli rozvázat tak, aby si Vojta neublížil, museli jsme si s ním sednout na zem nebo ještě lépe na postel, abychom ho tam mohli rovnou položit. Nakonec jsme to vyřešili tak, že na delší cesty jsme si k šátku koupili ještě opravdovou krosničku na dítě. Jestli máte někdo s krosničkou lepší zkušenosti, byla bych moc ráda, kdybyste se o ně podělili. Koník byl pro mě úvaz skutečně jenom na chvličku, protože mě z něj brzy začalo bolet rameno. Jeho výhoda je, že teoreticky se při něm dá spíš než při kapse třeba vařit nebo dělat jiné domácí práce, protože dítě sedí na boku a vy máte více volno před sebou. Vzhledem k bolení ramena a k tomu, jak mi překážel zbytek šátku jsem časem usoudila, že je lepší i na krátké přenášení použít kapsu, do které je dítě možno vložit a bez rozvazování zas vyndat. Jiné než výše zmiňované úvazy jsme nepoužívali – opět prosím, jestli s nimi někdo máte zkušenosti, podělte se.
Pak je tu ještě pár drobných obtíží, které se týkají asi všech úvazů a je třeba s nimi počítat. S miminkem v šátku se poměrně obtížně zavazují boty – řešení je mít nějaké nazouvací nebo si je obout předtím, než dám dítě do šátku. Zároveň, i když má maminka volné ruce, má přece jen menší manipulační prostor, což může být otravné třeba při nakupování. Také je třeba dávat dobře pozor na cestu – přes dítě není tak dobře vidět.
V zimě v létě: V zimě je malému miminku asi nejlépe pod bundou (můžete sebrat manželovi, aby se pod ní s vámi vešlo), mrazivý vzduch se k němu vlastně skoro nedostane, vždycky ho má předehřátý vaším tělem. Když nebyl velký mráz a Vojta už byl větší, nosili jsme ho i na bundě – takže varianty jsou možné obě. V parném létě jsme už střídavě používali golfky (to už bylo Vojtovi přes 9 měsíců), měli jsme pocit, že šátek příliš hřeje nejen nosiče, ale i Vojtu. |
