Dle psycholožky by se měl prcek učit na nočník až od 15 měsíců, neboť teprve od té doby je teprve schopný čůrat a kakat vědomě. Do té doby se sice může vyčůrat i vykakat do nočníku, třeba i pravidelně, ale nedělá to vědomě. A může se stát, že v pozdějším věku bude nočník odmítat úplně, prostě se šprajcne a nesedne si na něj, což právě bývá způsobeno brzkým posazováním na nočník.
Učení je nejlepší v letních měsících (to nám to pěkně vychází), prcek se nechá bez plenky a bez kalhotek, jen v tričku, takže se nestane nic strašného, když se počůrá. Je mu prý nepříjemné, když mu to teče po nožičkách, takže si lépe zvykne na nočník. Ovšem ne tak každý prcek, ale většině to vadí. Nejprve začínáme s učením přes den, přičemž na spaní (noční i denní) zatím stále dáváme plenku. Až je prcek zvyklý celkem dobře se za bdělého stavu vyčůrat do nočníku, zkoušíme nedávat plenku na denní spánek.
Prcka vždy před spaním a hned po probuzení dáváme na nočník. Až když se prcek nepočůrává během dne, zkoušíme nedávat plenku na noc. Je dobré, aby měl prcek dvoudílné pyžamko, aby neměl práci se svlékáním, než si sundá overal, tak se počůrá. Pokud se prcek v noci stále počůrává, zkusíme už večer omezit přísun tekutin, cca od páté hodiny dáváme pít prckovi málo.
Je dobré mít v nočník hned po ruce, takže pokud je větší byt, tak třeba i dva nočníky, jeden poblíž postýlky a jeden tam, kde je prcek během dne nejvíce. Pokud se prcek počůrá, nijak drasticky ho nehubujeme, řekneme mu, že si musí příště říct, ale hlavně ho zapojíme do úklidu, například spolu vezmeme mokré oblečení a odneseme ho do pračky nebo vezmeme hadr a utíráme spolu mokrou podlahu.
Prcek by neměl mít nočník jako hračku, proto mu nedovolujeme si s ním hrát,ani dávat do něj různé předměty (jako například kostky nebo dokonce jídlo - nesmějte se, prý i takové případy se vyskytují). Maximálně je možné posadit v rámci hry na nočník třeba panenku či medvídka, jako že se vyčůrá a pak se půjde vyčůrat prcek, stejně jako panenka. Pokud bychom chtěli prcka učit hned na záchod (samozřejmě s dětským prkýnkem), je dobré dát mu pod nožičky nějakou stoličku, zkrátka prcek by měl mít nožičky na něčem pevném, takže ten nočník je pro začátek asi nejlepší. Prcek by neměl sedět na nočníku dlouho, sice tam vydrží a maminka má klid, ale pro něj to není dobré. Proto si rovněž na nočníku neprohlížíme knížky a ani si jinak nehrajeme, nočník je pouze na vyčůrání nebo vykakání.
Nikdy se nevracíme zpět. To znamená, že pokud už umí prcek na nočník, nedáváme mu znova kvůli vlastnímu pohodlí plenku, je pak zmatený a neví, co teda vlastně chceme, když ho nutíme čůrat do nočníku a najednou zase může čůrat do plenky. Navíc je to pro něj už nepříjemné, když je zvyklý na nočník (no zkuste se vyčůrat do plenky :) ).
A na závěr ještě uklidnění pro všechny maminky, které neodnaučí děti hned počůrávání. Počurávání je dle WTO (Světová zdravotnická organizace) normální do 4 let. Sice většina dětí se naučí během druhého až třetího roku na nočník, ale pokud ne, do čtyř let je to normální. Teprve poté je třeba vyhledat nějakou odbornou pomoc (lékaře či psychologa).
|
