Zásady komunikace s obětí domácího násilí
Ptejte se oběti.
Odpovědi vám poskytnou přesnější představu o skutečnosti.
- Byla jste již dříve napadána a týrána (historie týrání)?
- Byly napadány i děti?
- Kde jsou děti v tuto chvíli?
- Popište mi dřívější násilné incidenty?
- Pozorujete, že se násilí zhoršuje, dochází k němu častěji a je více intenzivní?
- Došlo i k poškozování věcí?
- Jaké vznikly škody?
- Byly proti vám nebo vašim dětem použity (věci jako) zbraně?
Věřte oběti,
když vám říká, že ji blízká osoba týrá a jinak ubližuje.
Skutečné oběti domácího násilí zpravidla ve vyprávění minimalizují to, co se u nich doma děje. Realita bývá mnohem horší.
Poskytněte oběti důvěru a porozumění.
Jednání s obětí domácího násilí vyžaduje citlivou a trpělivou komunikaci
(Představte se a dejte oběti eventuálně vaši vizitku. Vysvětlete jí, co je vaší úlohou v tuto chvíli. Potvrďte, že chápete, jak je její momentální situace náročná. Povzbuďte ji.)
Předejte oběti kontakty na další služby.
Veškeré kontakty oběti předá v kteroukoliv dobu linka DONA na telefonním čísle 2 5151 1313. Na této lince získají potřebné informace i profesionálové, například adresu nejbližšího azylového domu, poradenského centra a jiných služeb.
Myslete na bezpečí oběti.
Nabídněte oběti základní informace k bezpečnostnímu plánu. Sdělte jí adresu nejbližšího azylového domu nebo krizového centra.
Kdokoliv se může stát obětí domácího násilí, může to být vaše matka, sestra nebo kolegyně. Chovejte se ke každé oběti tak, jak by od vás v podobném případě očekávaly tyto osoby.
| 
