Kdo? No přece svátky VánočníJ byly krásné jako vždy. V pátek večer jsem konečně zabalila dárky,které na svůj ozdobný zábal netrpělivě čekaly. Schovala jsem je po bytě a tajně doufala,že nikdo z dětí žádný z nich neobjeví.Sobotní den jsme prožili v klidu a míru. Já něco pouklidila. Nijak jsem tuto neoblíbenou činnost nepřeháněla. Dozdobila jsem nějaké cukrové laskominky.Tatínek dojel na velký nákup,odpoledne jsme zašli na procházku a snažili se co nejdřív dítka dostat do postýlek. Ale samozřejmě to prostě nešlo. Jakoubek byl u nás snad každých pět minut. Tu potřeboval koukat z okna,jestli letí andělé ozdobit stromeček,tu potřeboval zjistit,jestli se náhodou už neobjevil ježíšek.Když na nás nic nezabíralo,potřeboval na záchod,měl nepřekonatelnou žízeň a taky jsme mu celý večer nedali najíst.
Když konečně kolem 23.hodiny usnul,byla jsem znavená jako kotě. Ale co,vrhli jsme se na postavení a ozdobení stromku a po půlnoci jsme konečně ulehli.
Ráno děti nemohly dospat. Kubík vyletěl samozřejmě první a s nadšeným voláním koukněte koukněte vzbudil zbytek zatím spící rodinky.
Abychom nezklamaly to nadšené dětské volání vběhli jsme do obýváku a nestačili jsme se divit. V obýváku stál nádherný stromeček,který nám přes noc ozdobili Andělé.
Děti smlsly poslední čokoládku v Adventním kalendáři a netrpělivě přešlapovaly u oken vyhlížejíc ježíška.
Odpoledne jsme se s kubíčkem a Aninkou vydali na odpolední vánoční mši.Kostel byl úplně zaplněný. Jakoubek měl za úkol donést malého,porcelánového Ježíše do jesliček.pevně stisknul malé miminko a opatrně ho donesl k oltáři.
Po cestě domů jsme si vyprávěli a děti skákaly a běhaly a těšily se domů.
Večer jsme se podívali na mou oblíbenou pohádku Tři oříšky pro Popelku. Po večeři děti netrpělivě vyhlížely z okna jestli někde neuvidí záři a neuslyší andělské zvonky.Cítila jsem jak se jejich malá srdíčka chvějí.Když konečně zaslechly zvoneček a uviděly rozsvícený stromek jejich radost nabyla obřích rozměrů. Zářící velké oči jakoby prosvěcovaly celý pokoj. Aninka tleskaje vykřikovala :teda jo,teda jo a Jakoubek se jal důležitého úkolu a rozdal dárečky. Poseděli jsem ještě u rozbalených dárečků,povídali si a vychutnávali si vzájemnou blízkost.
Když jsem se po půlnoci zachumlala do teplých peřin, měla jsem hřejivý pocit,že se nám zase letos vydařily. | 
